Kaelova tajemství

recenze

Karina moc dobře ví, co obnáší život s vojákem, jelikož to viděla u svých rodičů. V jedné věci má tedy jasno, nikdy nechce s žádným nic mít. Jenže když jí do cesty vstoupí voják Kael, je rozpolcená mezi svým srdcem a rozumem. Rozum jí říká, že by se od něj měla držet co nejdál, ale srdce si nedá říct. Kromě komplikované milostné situace však musí řešit ještě svého otce, jehož požadavkům nikdy nedostojí a bratra Austina s jeho chaotickým životem.

Netuším, co se stalo, jelikož autorčin styl psaní mám moc ráda, ale v tomhle případě jsem měla dojem, jako kdyby psal knihu někdo jiný. Po čtivosti, která je tolik typická pro její sérii After, tady nebyla ani památka. Kniha neskutečně drhla a to především kvůli dlouhým úsekům myšlenek hlavní hrdinky, které vlastně byly o ničem a neměly v knize žádný smysl. A naopak v knize byly i dlouhé monology hlavní hrdinky, také o ničem, které naopak nudily. Vyloženě nudná kniha nebyla, ale po čtivosti nikde ani památka.

Moc se mi líbí vojenské téma a v závislosti na tom i samotné téma knihy, ale samotné její zpracování drhne snad ještě víc než styl psaní.

Zcela upřímně byl nejlepší a také jedinou částí knihy, které nemám co vytknout, prolog. Ten byl za mě perfektní, a když jsem ho četla, říkala jsem si, že tohle asi bude opravdu úžasná kniha. Další kapitoly mě bohužel vyvedly z omylu.

Zápletku má autorka dobře vymyšlenou, ale za mě ji absolutně nevyužila a zazdila. Celá kniha je plná výplňových scén, které nejsou vůbec důležité a knihu nikam neposunují. A co je hlavní, některé události v knize vůbec nedávají smysl. Dále se pak některé části vlečou a jiné naopak proběhnou mrknutím oka.

Tahle kniha je zkrátka neuvěřitelně nevyvážená. Od knihy, která má skoro 400 stran, čekám, že se v ní něco bude dít. Ale tohle je jedna zbytečná výplň za druhou. Kdyby si to autorka odpustila, vešel by se příběh bez problému do poloviny a pravděpodobně by působil o dost lépe. I když určitě ne perfektně, protože těch nedostatků je v téhle knize celá řada a zajímavý námět a zápletka to zkrátka nezachrání.

Mezi ty nedostatky patří i postavy. Za celou dobu jsem vlastně pořádně nezjistila, kdo postavy v knize jsou. Přišlo mi, jako kdybych četla pohádku, kde každou postavu popisuje jeden přívlastek a tím to končilo. Žádné hluboké propracování postav, odhalení jejich motivace, emocionální rozpětí. Zkrátka nic. Jediné, co se autorce „povedlo“, bylo vytvořit takovou hrdinku, která mi začala pít krev už ve třetí kapitole.

Nečekala jsem, že kniha bude takhle špatná a hrozně moc mě to mrzí, protože se mi celé to téma i to, jak to má autorka z hlediska děje promyšlené moc líbí. Ale styl psaní, děj i postavy jsou za mě zkrátka nedostatečné. Za sebe knihu bohužel nemůžu doporučit. Před tímhle příběhem bych spíš doporučila dát přednost sérii After nebo knize Sestry Springerovy, které jsou mnohem povedenější.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Yoli.

Komentáře (0)