Jsou to jen děti...

recenze

Enderova hra (2008) / katy238
Jsou to jen děti...
A děti má každý rád. Tedy skoro. Ve světle budoucnosti mají však děti zvláštní význam. Už jejich zrod může výrazně změnit běh dějin a hrdí rodiče jen sledují, jak se jejich miláček mění v zaběhnutý stroj na spásu lidstva.

Blbost? Ne tak docela.

Svět budoucnosti, poznamenaný válkou s cizí rasou "termiťáků", malé hrdiny potřebuje. Systém vojenského vzdělávání z nich postupně vyrábí malé vraždící stroje pro boj se zhoubnou rasou. Stačí jen jediné. Hrát hry.

S jasně daným účelem hrají prckové i dorost hry na malých příručních počítačích i bojůvky mezi sebou bez gravitace. Cíl je jasný. Pomocí her vštípit dětem strategii a bojovnost.

Komenský by zatleskal. Škola hrou, co nemá obdoby.

Do tohoto světa vchází Ender. Malý a nevinný, poznamenaný a geniální. A dělá přesně to, co se od něj očekává. Pro co byl zrozen. Hraje. O život, o čest. A nakonec o všechno.

Vytrhnut z rodiny a pod velkým tlakem důstojníků Ender musí překonat hranice lidské vůle a sáhnout si až na dno. A to nejenom na to své. Protože hra má svůj účel a oni jsou od toho, aby ji hráli.

Protože "termiťáci" se mohou kdykoliv vrátit.

Enderova hra je první část sci-fi série. V období jejího vydání bylo podobných sérií mnoho a rychle přibývaly další. I obálka tohoto vydání je graficky příjemně povědomá a připomíná mi časy ještě před modrou sítí a všeobecnou invazí chytrých telefonů. I proto bylo čtení o světě vybavenějším počítači a učení formou právě počítačových her fantastické samo o sobě.

Ender Vám příliš k srdci nepřiroste. Malý dospělý, přehnaně zodpovědný a místy protivný kluk, kterého je těžké porazit i zlomit. I přes to je velmi důležitý i přes nespornou moudrost i místy příjemně dětský.

Kniha má sklony k černobílosti. I když se autor pokoušel o dějové zvraty a překvapení v příběhu, kostra knihy na to není stavěná a zvládne se dobře hýbat i bez toho.

Enderův svět je zajímavý a nutí k zamyšlení, ale i když je rozjezd knihy pomalejší, pozdější spád Vás upoutá.

Už jsem zmínila, že kniha je první v sérii a otevřený konec to čtenáři i přímo sděluje, dám však na dobrou radu toho, kdo mi knihu vložil do ruky: "Mně se ukončení knihy líbí a další díly už není třeba číst."

Asi je to kacířské, ale stejný přístup se mi vyplatil i v sérii Piráti z Karibiku.

Enderův svět není náročný, je milý a nepříliš složitý. Pokud rádi kráčíte po jasně vyšlapaných dějových liniích, bude Vás bavit. Složitosti netřeba hledat a pro sci-fi zelenáče, jako jsem já, je to ideální čtení.

Nevím, zda se do jeho světa ještě někdy vrátím, ale tato návštěva byla milá a osvěžující.

A hravá...

Komentáře (0)

kniha Enderova hra recenze