Jinakost se nenosí

recenze

Být přesvědčen o své vlastní pravdě a nebrat v úvahu nějakou jinou-potencionální, někdy něco prostě stojí. Možná rodinu, přátele, pracovní pozici nebo snad i čest. Co ale jiného prosazovat než pravdu, i kdyby to bylo proti všem?

Dostáváme se do rodiny Hajáta Šáha, desetiletého chlapce, jehož pohledem sledujeme dění, ve kterém se pohybuje. Neshody v rodině a příjezd jeho tety Míny z Pákistánu jej seznámí blíže s islámskou vírou i děním v muslimských komunitách. A tehdy začíná jeho těžké prosazování své identity ve světě dospělých, která jej svede i na pokraj jeho krátkého života.

Ačkoliv je příběh zasazen o pár let dříve, než se staly útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku, jsou zde cítit silné tlaky na komunitu zvenčí, ale i z jejich středu a od jednotlivců jako takových. Neexistuje totiž žádná zlatá střední cesta, která by to mohla vyřešit a na kterou by se rádi otec Navíd a jeho syn Haját vydali. Možná to vypadá, že jsou oba naprosto odlišní, ale naopak právě oni toho mají mnoho společného.

Pubertální názory. Náboženské výkřiky. Dogmata i novodobé pokusy o jejich výklad. Rodinné vazby a tradice v rozporu s dobou, která je nyní. Polygamie není řešení, ale ani problémem. Dokážou mezi sebou žít ateisti, křesťané, muslimové, židé a další? Čeho se ne/musí vzdát?

*
„Někdo musí něco říct!“ vyštěkl Nathan se zatnutými zuby, jako by se snažil ovládnout emoce. „Když nikdo nic neřekne, lidé si budou myslet, že tyhle věci jsou přijatelné. Musíš promluvit. Kdybych nevstal a něco neřekl – udělal bys to ty?“
„Je třeba zvolit vhodný čas a místo.“
„Nikdy není vhodný čas nebo místo. Taková situace prostě nastane. Když nepromluvíš ve chvíli, kdy se něco takového děje, tak jsi promarnil svou šanci. A pokud nic neřekneš, nejsi o nic lepší než kdokoli z těch ostatních, kteří v té místnosti sedí. A já taky ne. Co si pomyslí on?“Nathan kývl směrem ke mně. „Co si bude myslet, když neuvidí svého otce ohradit se?“
*

Skoro čtyři roky od vydání českého překladu knihy Americký derviš od Ayada Akhtara, a přesto jako by byla ryze aktuální. A to nejen na americkém kontinentě, ale i u nás v Evropě. Zajímavé pojetí rodiny, která z úplně odlišných sociálních, kulturních i náboženských poměrů přesídlí do jiného světa, po kterém tak toužila, ale neuvědomila si, že se mohou objevit a že se objeví problémy nejen s okolím, ale i uvnitř jejich rodin. Co by mělo být základním pilířem náboženství? Víra ve svatou knihu, otevřenost nebo něco, co vede z jejich nitra?

Komentáře (0)