Jen moje štěstí - psychologická detektivka

recenze

Jen moje štěstí (2023) 4 z 5 / Kizuizi
Jen moje štěstí

Greenwoodovi, Pearsonovi a Heathcotesovi jsou již mnoho let přátelé. Podnikají rodinné výlety, jejich děti spolu chodí do školy a mají i jednu tradici - každý týden se složí na tiket v loterii. Ovšem skoro nemožné se stane skutečností a jejich los vyhraje 18 miliónů liber. Los mají v rukou Greenwoodovi - podělí se?

V podstatě jednoduchá obálka a záhadně znějící anotace - no koho by to nenalákalo, že? A musím říct, že jsem hodně ráda, že jsem se nalákat nechala, protože tohle bylo zas trochu jiné, oproti tomu, co normálně čtu.

Jen moje štěstí je příběh o přátelství, lásce, nenávisti a o stinných stránkách nejen života celkově, ale i jednotliců. A ano, samozřejmě je také o neskutečně velké výhře a o tom, jak něco takového dokáže obrátit život vzhůru nohama.

Pokud chcete příběh, kde teče hodně krve, nacházejí se mrtvoly apod., rovnou říkám, že tahle kniha Vám to nedá. Je to hlavně psychologický příběh, který se snaží ukázat, co případná výhra dokáže s lidmi udělat. U někoho se nic nezmění, u někoho se naopak prohloubí jeho nenasytnost a ne příliš dobré stránky. Ne pro srandu se říká, že v nouzi poznáš přítele, a tady je platí několikanásobně.

Zaujaly mě tu hodně postavy, i když jednu jsem nesnášela už od začátku. Jak příběh postupoval, postupovala i moje nesnášenlivost a upřímně - bylo to dobře napsané, protože občas jsem byla vážně skoro vzteklá. Nemyslela jsem, že budou v příběhu nějaké extra zvraty, ale přiznávám, že ten konec byl drsný, to jsem ovšem nečekala.

Není to kniha roku, není ani moc akční, ale je čtivá a určitě je to poměrně neokoukané téma. A jen tak mimochodem... možná je fakt lepší nesázet... (radši si kupte knihu :) )

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Cosmopolis)

Komentáře (0)

Přidat komentář