Jeden člověk, mnoho témat, mnoho pohledů

recenze

Životopis Steva Jobse z rukou Waltera Isaacsona je pozoruhodná kniha, a to hned z několika důvodů. Dalo by se říci, že uspokojí lidi několika profesí či zájmů. Autor odvedl obrovský kus práce. Věřím, že nad svým “úkolem“ strávil stovky a tisíce hodin, sám sobě položil spoustu otázek a řešil spousty dilemat, jak s tím či oním faktem naložit. Dostala se mu totiž do rukou matérie, která je obrovsky různorodá, plná fakt, mýtů a fám, pozitivních i negativních zpráv. Je těžké zachovat si nadhled jako čtenář, natožpak jako autor.
Životopis Steva Jobse vnímám z několika různých úhlů pohledů.
V první řadě je velkolepou kronikou odvětví, které jsme si navykli lakonicky označovat jako IT, i když v posledních deseti letech už ani tak o IT nejde. Je to historie jedné garážové firmy, která se přes mnohé přešlapy a protivenství stala firmou s nejvyšší tržní hodnotou na světě. Je to historie jejích „otců zakladatelů“, historie jejich sbližování a odloučení se. Je to historie vztahů mezi největšími rivaly v branži: S. Jobse a B. Gatese. Je to historie toho, jak posedlost dokonalostí přivedla na svět jedny z nejobdivovanějších produktů. Stačí si přečíst zpravodajské servery vždy, kdy je na trhu uváděn nový produkt fy Apple, s novinářskými sděleními typu, že dvakrát v historii vzbudila popsaná destička v rukou člověka takový poprask, a to když Mojžíš snesl ze Sinaje Desatero a když Jobs představil veřejnosti iPad.
V druhé řadě je Jobsův životopis hlubokou sondou do duše člověka zmítaného běsy v podobě návalů zuřivosti, antipatií a v závěrečné fázi života i těžkou chorobou. Tato rovina knihy je pro čtenáře nejvíce náročná. Genia tvořivosti a předvídavosti vykresluje jako parchanta, který se neštítí i svým nejbližším říkat věci, které je hluboce zraňují, aby jej o pár stránek přistihla in flagranti se slzami v očích. Stejně jako se sám Jobs zmítal ve svých náladách, je i čtenář nucen tu Jobse nekriticky obdivovat a po chvíli proklínat. Jobs byl složitou osobností, nad níž by možná i František Koukolík pokrčil rameny.
Do třetice je kniha zajímavou příručkou pro manažery, teamleadery a vedoucí všeho druhu a kategorií, či lidí, kteří mají ambice jimi být. Dává nahlédnout do kuchyně různých technik a strategií muže, který z firmy, které zbývalo pár týdnů do bankrotu, vybudoval firmu, která dlouhodobě disponuje obrovskými zásobami hotových peněz (nedávno měla na účtech asi 150 miliard dolarů volné hotovosti, což tvořilo celou desetinu volných prostředků dislokovaných v korporátní sféře).
V neposlední řadě je to úplně normální lidský pohled na jednoho z nejúspěšnějších a nejvlivnějších lidí naší planety našich časů a možná i dlouho do budoucnosti. Isaacson ukazuje Jobse i jako obyčejného smrtelníka, nezaobírá se pouze jeho podnikatelskými aktivitami, ale ukazuje jeho soukromý život – bez příkras a bez iluzí.
S. Jobs, byl velký člověk. Přesto si ale nezaslouží být bezmezně adorován, to ze smrtelníků asi málokdo. Měl spoustu špatných vlastností a hodně vynikajících lidí s ním spolupráci přerušilo nebo ji pro změnu přerušil Jobs.
Ale byl to také skvělý vizionář naplněný tvořivostí a posedlostí dokonalostí. Díky těmto vlastnostem ovlivnil několik odvětví lidských činností (osobní počítače, spotřební elektroniku, hudební průmysl, animovaný film, žurnalistiku, respektive vydávání novin, distribuci knih…).
Myslím, že to vše dokázal Isaacson postihnout a zachovat si u toho patřičný odstup.

Komentáře (0)