Jaroslav Rudiš: Návod k použití železnice
recenze
Návod k použití železnice (2023)
/ Vojtěch Albert
Rudiš Jaroslav. Návod k použití železnice. Praha: Nakladatelství Labirint, 2023. ISBN 978-80-88378-26-6.
Dostáváme do rukou další knihu výše uvedeného autora. Již na začátku četby zjistíme, že je svým pojetím zcela jiná než předcházející. Zabereme-li se do čtení, dospějeme k názoru, že se jedná o jakousi osobní zpověď, o vyznání. V daném případě k železnici a věcem s ní souvisejících.
Při četbě samé se nemůžeme zbavit nutkavého pocitu, že se jedná o určitou recyklaci příběhu o poslední cestě Wenzela Winterberga. Jde asi o podobnost čistě náhodnou, pouhou shodu témat. Je ovšem docela dobře možné, že úzký vztah k železnici přivedl spisovatele k napsání příběhu o cestě starého člověka a nyní předkládaný „Návod“ je svým způsobem doslovem, objasněním „Proč“. Zkoumání v tomto směru ale ponechme povolanějším, literárním badatelům.
Kniha se „rozjíždí“ poměrně pomalu, přes epizodu s bytem na pražském Žižkově s výhledem na Hlavní nádraží a řadu reálií, v nichž se čtenáři z jiných jazyků asi úplně neorientují (kniha byla původně napsána v němčině), ale vzhledem k odezvě se nezdá, že by to bylo nějak na závadu. Našinci tudíž mají velkou výhodu, i když ani oni nemusí přesně vědět, kde se nalézá Jedlová, nebo Lomnice nad Popelkou, případně další lokality.
Následně se již setkáváme se dvěma skupinami postav. Jedni jsou ti, kteří na „dráze“ pracují (strojvedoucí, průvodčí, výpravčí, výhybkáři, vedoucí jídelních vozů aj.). Druzí ti, kteří „dráhy“ obdivují. V souhrnně se pro tyto obdivovatele železnic užívá označení „Šotouš“. A i když ho J. R. nikde nepoužije, je toto označení latentně přítomné, jako by soustavně viselo ve vzduchu. A tak zjistíme, že „Šotouši“ nejsou žádná jednotná skupina, ale dělí se do spousty kategorií. Jedni se specializují na železniční mosty, druzí na tunely, třetí na stavební objekty atd. atd. Mezi nimi má J.R. řadu přátel, a proto se s většinou z těchto kategorií máme možnost seznámit.
Značnou část knihy dále vyplňují cesty vlakem. Některé krátké, jiné „poněkud“ delší. A tak můžeme společně s J. R. podniknout cestu z Berlína do Bruselu, poznat Švýcarsko, zajet si na sever Evropy, nebo na Sicílii, nebo do Terstu, nebo do Paříže. Projet Semmeringem, nebo jen tak na východ Slovenska, a z něho „na skok“ do Polska. Cest je řada. Pátráte-li po tom, která trať je tou ústřední, tak snad neprozradím příliš, když napíšu, že je to cesta vlaku EC Hungaria z Hamburku do Budapešti. Smutnou součástí četby jsou i texty věnované tratím, které si většina cestujících již, nebo momentálně, neprojede. Především proto, že provoz na nich byl z různých důvodů ukončen, nebo přerušen. To nám podsouvá myšlenku na to, abychom dobře využívali čas, neboť „neznáme dne, ani hodiny“ ...
V knize je dostatek prostoru i pro malé dějiny železnic a vozového parku. Nové poznatky? Snad. Pro mnohé minimálně opakování.
Velká pozornost je věnována jídlu a pití. Těžko cestovat člověku žíznivému a hladovému. To je jistě důvod proč nám J. R. přibližuje představitele železniční gastronomie, jídelní vozy i nádražní restaurace a bistra.
Kniha ovšem není pouze o železnici. Setkáme se v ní i se spisovateli, výtvarníky, muzikanty, ať již živými či nežijícími. A také s filmy a hudbou. Vše je samozřejmě nějakým způsobem se železnicí spojeno a jí inspirováno.
Místy může čtenáře přepadnout i smutek. To v místech, kde čte o změnách na železnici. Možná mu vytane na mysli, že ve vztahu k železnici prožívá mizející čas, v němž se mění téměř dvě století staré postupy. Bývalá ruční obsluha zařízení ustupuje ve prospěch (?) obsluhy moderní technikou, z jednoho vzdáleného místa. Snad bezpečnější. Inu, pokrok nelze nezastavit. Jenže člověk železniční se sním (zpravidla) nesmiřuje lehce. A tak je kniha svým způsobem částečně i krasosmutněním.
Co závěrem? Po přečtení této knihy se již nebudete na železnice, cesty vlakem, jídelní vozy, ani nádraží, dívat stejně
Návod k použití železnice
Jaroslav Rudiš
Literární cesta po kolejích celé Evropy. Autor, od dětství fascinovaný světem železnice, své poutavé vyprávění o dějinách prokládá brilantními historkami z mnoha cest - z Palerma na Sicílii až do finského Laponska, nočním vlakem z... více