Jaká temná tajemství skrývají Krásky?

recenze

Krásky (2020) / Suzanne
Krásky

V království Orléansu se lidé rodí oškliví, s šedou kůží, vlasy jako shnilá sláma a rudýma očima. Jen Krásky, ženy ovládající umění arkan, dokážou změnit jejich vzhled i povahu. Camellie patří mezi šest nových Krásech a touží stát se vyvolenou, tedy Kráskou, která provozuje své umění přímo na královském dvoře a slouží samotné královské rodině. Jenže kromě ní o tu samou pozici usiluje ještě dalších pět Krásek…

Camellie brzy zjišťuje, že kolem Krásek existuje řada podivných záhad. Je možné, že kromě ní a jejích pěti sester existují ještě další, tajné Krásky? A také nakonec pochopí, že na královském dvoře pod vším tím opulentním leskem, bohatstvím, večírky a plesy se skrývá spousta intrik, pomluv, temných tajemství a nebezpečí.

Camellie patří mezi výjimečně nadané Krásky a je si toho vědoma. Je sebevědomá a ambiciózní, což ji dostává zpočátku do problémů, nechybí jí ale ani cit pro spravedlnost a soucit. A to znamená, že královský dvůr je pro ni extrémně nebezpečným územím…

Děj se vyvíjí postupně, plyne poměrně pomalu, ale přesto se autorce podařilo vybudovat napětí, které čtenáře udrží v pozornosti. Autorka píše velmi čtivě, což společně odhalováním jednotlivých tajemství způsobí, že se čtenář do příběhu zažere a stránky mu budou doslova ubíhat pod rukama. Nechybí ani zajímavá odhalení a špetička romantiky, která není úplně předvídatelná, takže za to palec nahoru.

Dhonielle Claytonová nešetří barvitými popisy, které ukazují opulentní svět plný nádhery, ale také nebezpečí. Já osobně bych dala přednost tomu, kdyby popisy byly poetičtější a víc budovaly atmosféru, takhle totiž občas působily trošku nadbytečně. Celý ten vymyšlený svět je stejně tak předností jako slabinou celé knihy. Autorka v něm totiž mísí prvky z nejrůznějších kultur a období tak, až jsem se nemohla rozhodnout, jestli je ten svět komplexní, nebo prostě jen překombinovaný (a nakonec jsem se přiklonila k té druhé variantě).

Krásky prostě mají vady na kráse. Objevuje se tu pár klišé v podobě náhle přerušených rozhovorů a nelogického jednání hlavní hrdinky, které mají udržovat napětí a příběh zamotávat, což z duše nesnáším. V Kráskách je toho naštěstí pomálu, takže se jim to dá odpustit. Největší problém jsem ale měla s tím, jak Camellie používá své krásčí schopnosti. Přišlo mi, že se autorka nedokázala úplně rozhodnout (nebo to jen čtenáři podat), jak by to mělo fungovat, takže Camellie upravuje každého člověka trochu jinak a její postupy si občas i odporují.

Krásky nejsou dokonalé, přesto mě jejich čtení zatraceně bavilo. Příběh není úplně prvoplánový, udržuje napětí i atmosféru tajemství, postupně brnká na mírně temnější strunu a celý ten nápad s krásčími schopnosti i svět působí příjemně svěže a neotřele.

Z nějakého záhadného důvodu jsem si myslela, že se jedná o samostatnou knihu, takže mě zaskočil otevřený konec. Pak jsem zjistila, že budou následovat ještě další dva díly, takže to dává smysl. Jsem zvědavá, jak Dhonielle Claytonová příběh rozvine a kam ho posune. Každopádně já se do tohohle světa, ve kterém je krása důležitější než všechno ostatní, ráda vrátím.

Komentáře (0)

Přidat komentář