Hra na lež

recenze

Hra na lež (2014) / bookcase (219 views)
Hra na lež
Energická Harriet žije se svou rodinou v americkém Vermontu. Má manžela, který ji nosí na rukou, dokonalé syny a dceru. No, i když v očích Harriet patnáctiletá dcera Florence tak dokonalá není. Nikdy si spolu nerozuměly, o kamarádském vztahu si můžou nechat zdát. Pak se Florence zraní a díky náhodě se Harriet dozví, že Florence není její biologická dcera.
Harriet rozjíždí pátrání po své pravé dceři, v naději, že najde svou dokonalou kopii, po které tak vždycky toužila.
Tou je Nell, dcera bohémsky založené Zoey, jejíž život je jeden velký chaos. Dcera s matkou si naopak rozumí hodně, jejich vztah je pevný a neotřesitelný v základech. Ale zůstane to tak i poté, co na scénu nastoupí Harriet?
Autorka napsala příběh, který se dotýká citlivého tématu, jakým je záměna dětí po narození. V románu zmínila případy, které se ve světě staly, včetně české kauzy z roku 2006. (Když jsem si pak hledala pro připomenutí bližší informace, překvapilo mě, že je to už osm let).
Tess Stimson píše opravdu poutavě, romány jsou velmi čtivé. Mám ráda její styl, kdy jsou kapitoly vyprávěny z pohledu více osob, takže máme děj nastíněný z více úhlů.
Poznáváme Florence, Nell, Zoey, Harrietina manžela Olivera i samotnou Harriet, která to všechno spustila.
Je to právě ona, kdo mi byl dost nesympatický. Chápala jsem, že chce poznat svou biologickou dceru, nelíbil se mi však způsob, kterým tak učinila. Aniž by se ohlížela na svou rodinu a přemýšlela nad důsledky, které odhalení bude mít, objevila se zčistajasna před domem Zoey, která na to nebyla vůbec připravená.
Je těžko někoho soudit, sama jsem matka a neumím si představit, že by se něco takového mohlo stát i mně. Dokázala bych se vzdát dítěte, které není mé, ale já ho tak vychovávám, protože o tom nevím? Uměla bych dát tu samou lásku biologickému dítěti, které vidím po letech poprvé?
Když už to vypadá, že se obě rodiny s záměnou vyrovnaly (nejlépe se to snad podařilo právě oběma dcerám), dochází k dalšímu zvratu, který zamává se všemi zúčastněnými.
Při čtení jsem přemýšlela, jak asi autorka Hru na lež ukončí. To, co se stalo v knize, by mě nenapadlo ani ve snu. Trvalo mi, než jsem to pobrala, ale opravdový život není červená knihovna. Právě to Tess Stimson umí - každý její román je sonda do běžného života normální rodiny, jejíž členové nejsou jen kladní. Mají své chyby, stejně jako my, reální čtenáři. A to činí knihy Tess Stimson tak populární.
Hra na lež je kniha, o které budete přemýšlet ještě dlouho po přečtení.

Komentáře (0)

kniha Hra na lež recenze

bookcase také napsala

Svět, co byl mýmSvět, co byl mým
recenze
Výkupné za dušiVýkupné za duši
recenze
NenalezenáNenalezená
recenze
Neobvyklý typNeobvyklý typ
recenze
Madona z horMadona z hor
recenze