Emotivní příběh o dívce, která se musí rozhodnout mezi životem a smrtí

recenze

Emotivní příběh o vioncellistce Mie, která se musí rozhodnout, zda má cenu zůstat na světě a žít či dát přednost té jednodušší variantě – zemřít, se u čtenářů těší velké oblibě. Možná je to právě tím, že příběh není založený ani tak na ději, jako na myšlenkách, vzpomínkách, emocích a rozhodování o tom, zda má cenu žít, i když jste ztratili své milované rodiče a sourozence.

V knize se střídá aktuální dění s Miinými vzpomínkami, na rodiče, přátele, známé a samozřejmě na hudbu a věci s ní spojené. V knize se toho po aktuální dějové lince moc neděje, ale Miino vzpomínání to vše skvěle nahrazuje a vyplňuje. Právě fakt, že kniha není nikterak založena na ději, dělá knihu tak výjimečnou. Samozřejmě, něco se tam děje, ale příběh na tom není tolik závislý. Na druhou stranu, chvíli mi trvalo, než mi to došlo a tak ještě chvíli po překonání poloviny knihy jsem si říkala, že jsem od toho tedy očekávala něco trochu víc. Avšak o několik stran později jsem tomu i já začala skutečně propadat.

Zakončení knihy, považuji za to nejlepší možní řešení, proto autorka knihu zakončila v tu nejvhodnější chvíli a nechala tak místo na přemýšlení a uvažování o tom, co jsme se v knize dozvěděli a co asi bylo dál.

To co se Mie a její rodině přihodilo je sice smutné, ale takové věci se dějí i ve světě kolem nás, proto je příběh tolik reálným. Ač v reálném světě se asi lidé sami nerozhodují o tom, zda se probudí nebo navždy usnou, jako tomu bylo v případě hlavní hrdinky této knihy, ale co já vím – třeba i to je skutečné.

Autorka příběh nijak nepřikrášlovala a udělala ho tak reálný, jak jen to šlo. I Miu a její blízké, které poznáváme formou jejích vzpomínek, stvořila tak, že působí, jako skuteční lidé se svými klady a zápory, avšak každý jsou jiný a mají svou osobitost.

Na druhou stranu, nemohu nezmínit, že mi přišlo, že Mia smrt rodičů zprvu bere až moc dobře, čekala bych, že ji to sebere nějak více, než jak se v knize jevilo.

Důležitou částí Miina života a taktéž knihy je i hudba, kterou Mia zbožňuje a proto ji rozhodně nemohu nezmínit. Dozvíme se o tom, jak se Mia dostala k cellu a jak jí hudba dala dohromady s Adamem, jejím přítele, stejně jako hudba dala dohromady její rodiče.

Půvabně, mile a nenuceně napsaný příběh pomalu a poklidně plyne a my se dostáváme dál a dál, víme toho víc a víc a máme možnost přemýšlet o více a více věcech. Rozhodně se tu nabízí k přemýšlení spousta věcí.

Co se mi vůbec nelíbí, je název druhého vydání, tedy právě ono „Zůstaň se mnou“. Nejde jen o to, že původní „Jestli zůstanu“, bylo podstatně doslovněji přeložené a líbilo se mi více, název, který byl zvolen, mi prostě přijde takový nehodící se a určitě by se dalo vymyslet něco jiného, lepšího.

Není divu, že kniha je tak oblíbená, i když já od ní možná přeci jen čekala o trošičku více. Každopádně, tohle příjemné dílo rozhodně stojí za přečtení. Jestli zůstanu ode mě dostává krásné čtyři hvězdičky.

Komentáře (0)