Dva zapeklité případy

recenze

Ellery je obyčejná policistka, ale i tak má už na svém kontě dva sériové vrahy a ten poslední skončil díky jejímu zásahu mrtvý. Právě proto má Ellery momentálně volno, aby byl posouzen její psychický stav, než se bude moc vrátit zpátky do práce. Jenže ani to ji nedokáže udržet od případu. Nějaký se totiž může skrývat kdekoli, třeba i v podpůrné skupině.

Potkává dívku, která byla znásilněna, ale pachatel nebyl nikdy dopaden. Vypadá to, že policie je v koncích, a tak se rozhodne kontaktovat agenta FBI Reeda Markhama, aby se pokusil tento případ vyřešit a poskytnout jí tak klid a bezpečí.

Ale kromě tohoto případu narazí ještě na jeden. Usvědčení žhář má šanci dostat se na svobodu a Ellery hodlá zařídit, aby se to v žádném případě nestalo. Jenže jak zkoumá případ víc a víc, ukazuje se, že policie před lety odvedla neskutečně mizernou práci a za mřížemi by opravdu nemusel být pravý viník.

Přestože jsem první díl série nečetla, tak ten druhý mě opravdu zaujal. A jelikož na sebe měla série navazovat jen volně, tak jsem si řekla, že za pokus nic nedám. Sice jsem moc netušila, co od autorky čekat, ale podle anotace zněla kniha opravdu dobře a vypadalo to, že by se mohlo jednat o nadprůměrnou detektivku.

Kniha je vyprávěna v er-formě, ale přestože se jedná o způsob vyprávění, díky kterému je možné přeskakovat od jedné části příběhu ke druhé, aniž by to působilo zmateně, tak v tomto případě tomu bohužel tak nebylo. Přijde mi, jako kdyby autorka zapomínala, o čem psala v jedné chvíli a v té druhé hned psala o něčem jiném. Dalo se na to zvyknout, ale není to zrovna moc ideální. Celý příběh mi přišel takový roztroušení, i když s odstupem času vím, že byl celiství.

Samotný nápad se mi doopravdy líbil. Především to, že se autorka nesoustředila pouze na jeden případ, ale hned na dva. Kniha díky tomu byla mnohem zajímavější. Jediné, co mi trochu vadilo byly narážky na Ellerynu minulost, a to především proto, že jsem byla zmatená a hlavně zvědavá, co se vlastně stalo.

Původně jsem myslela, že je to jen tím, že jsem nečetla první díl a nejspíš to tak částečně i je. Ovšem, co jsem se tak dívala, mám dojem, že autorka schválně nechce prozradit, co se v minulosti hlavní hrdinky stalo. Alespoň ne úplně. Najednou stranu to chápu a schvaluji, je opravdu dobrý nápad nechat čtenáře tápat až do samotného konce. Ale všechny ty narážky jsou v tomto případě rušivým elementem. Jako kdyby se autorka čtenáři vysmívala, že ví něco, co on ne.

Postavy nejsou popsané špatně, i když by mi rozhodně nevadilo, kdyby je autorka popsala trochu více. Dotkla se všeho jak jejich povah, tak emocí, ale zároveň mám dojem, že mohla jít rozhodně mnohem víc do hloubky a udělat tak mnohem lepší postavy. Tahle jsou popsány jen povrchově a svým způsobem to stačí, ale není to ideální.

Na knize Bez smilování je docela dost věcí, ze kterých nejsem nadšená, ale stejnou měrou jsou tam i věci, které se mi opravdu moc líbí. Je to teda rozhodně dobrá detektivka, ale nic víc. Takové průměrnější čtení na oddech, které člověku zkrátí dlouhou chvíli, ale moc mu z něj nezůstane.

Pokud se do knihy máte v plánu pustit, a rozhodně vás od toho nechci odrazovat, protože je opravdu dobrá, tak bych ale doporučila si nejdřív přečíst první díl. U mnoha detektivek je jedno v jakém pořadí knihy čtete, ale v tomhle případě to rozhodně bude lepší. I když to samozřejmě není nutné pro pochopení příběhu.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Grada - Metafora.

Ellery poté, co chladnokrevně zastřelila sériového vraha, který ji chtěl zabít, odmítla vyjádřit lítost a musela si vzít nedobrovolné volno v práci. Jakožto oběť brutálního násilí, kterému byla vystavena ve svých čtrnácti, musí ta... více

Komentáře (0)