Dračí dcera – YA fantasy

recenze

Dračí dcera (2022) 4 z 5 / Kizuizi
Dračí dcera

Arcosi bývalo městem draků, ale ti již vyhynuli. Jenže nyní, po padesáti letech se opět objeví čtyři dračí vejce, a i když se je snaží ochránit služebná Milla, padnou do rukou ostrovního vládce. Ten se je snaží před svým lidem zatajit, ale kdo ví, jak dlouho se mu to bude dařit, protože... nastal čas draků!

A zase ta obálka... ano ano, podlehla jsem kouzlu modrého draka. Ovšem jsem za to hrozně ráda, protože přesně takový příběh jsem potřebovala.

Dračí dcera je YA fantasy určená spíš pro mladší čtenáře (dovolím si tipnout tak okolo 14 let), ale to neznamená, že si ji nemůže přečíst i starší čtenář. Jen musíte počítat s tím, že je to opravdu pohádka. A moc hezká!

Tajuplný svět ostrovního města Arcosi je opředen nejen dávnou bájí a věštbou, ale také mocenským bojem a politikařením. Není to jen pohádka o rodině a přátelství, ale také o chamtivosti a utlačování. A jak už to v pohádkách bývá, i zde je jasné, že dobro vítězí nad zlem (i když to někdy trvá).

Jak jsem již zmínila, já jsem velmi spokojená. Jednoduchý a svižný děj, líbil se mi svět (ostrovní město, barevná dračí vejce, hnízda pro draky ve městě), líbily se mi postavy (ústřední čtveřice jsou děti okolo 13 let), no a hlavně (a to je důležité, na to se připravte, pokud knihu dětem pořídíte) moc bych si přála mít taky draka! Tady nikomu argumenty o tom, že draci neexistují, nepomohou. Důležitá bude otázka, jakou barvu by mělo mít vejce?

Krásná obálka, báječný příběh a hlavně ti draci – a teď už stačí jen doufat, že bude přeloženo (asi volné) pokračování!

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Cosmopolis )

Komentáře (0)

Přidat komentář