Dobrodružství s Kelty

recenze

Osiánův cestovní kotlík aneb S Kelty nejsou žerty (2020) / Kikina182
Dobrodružství s Kelty
Každý zná pohádku o Smolíčkovi, ale bylo to skutečně tak, jak se vypráví? Skřítek měnavec z Železných hor jménem Rory moc dobře ví, jak to tenkrát skutečně bylo. Vždyť přitom sám byl. A mile rád to celé řekne Smolíčkovu pra pra a ještě hodně krát pra synovy Honzíkovy, který Roryho potkal během prázdnin u babičky.

Ale u pouhého vyprávění to neskončí. Honzík totiž navštíví keltský skanzen, kde najde úžasný vynález a dostane se tak do minulosti, kde potká Smolíčka, který vypadá jako jeho dvojče. Když se setkají tváří v tvář, nenapadne je tedy nic lepšího, než si na chvíli vyměnit role. Jenže se všechno zvrtne. Honzík zůstane uvězněn v minulosti a Smolíček si musí poradit v současném světě. Oba dva tak zažijí velká a nezapomenutelná dobrodružství ve snaze přežít a vrátit se zpět do své doby.

Ještě než rozeberu příběh, musím se zmínit o ilustracích, které se v knize pravidelně objevují. Některé jsou přes celou stránku, jiné jsou menší a některé jsou opravdu malé. Všechny jsou krásně barevné a knihu rozjasňují. Všechny jsou pěkné, ale popravdě mi některé obrázky, na kterých byli lidé, přišli trochu zvláštní, neuměle vyvedené. Ale nejednalo se o všechny, takže je možné, že v tom byl nějaký záměr, který mi unikl.

Osiánův cestovní kotlík aneb s Kelty nejsou žerty je vlastně taková moderní pohádka pro děti a kromě toho, že se inspirovala v pohádce o Smolíčkovy, si zachovala ještě jeden typický rys a to vyprávění v er-formě. Za začátku knihy se příběh točí jen kolem Honzíka, ale později se příběh rozděluje mezi Honzíka a Smolíčka. Styl psaní je jednoduchý a přímý, jako u většiny dětské literatury, a tak se kniha čte lehce a nemůže tak znudit ani ty nejnáročnější dětské čtenáře.

Příběh jako takový se mi opravdu moc líbil. Použít pohádku o Smolíčkovi jako podklad a vystavět na ní dobrodružný příběh ve dvou rovinách je podle mě originální nápad. A Světlana Glaserová rozhodně využila každou příležitost, kterou jí tato pohádka poskytla a přeměnila ji v jeden skvělý příběh.

Kniha navíc dětem kromě krásného příběhu zprostředkovává i takový menší náhled do dějin Čech. Což je nejen zajímavé, ale zároveň to dětem dává takový ten základní přehled mnohem zajímavějším způsobem, než to dělá učebnice vlastivědy.

Bohužel si příběh ale nedokázal udržet kontinuitu. Napříč odstavci se tu skákalo o velké časové úseky, což mi popravdě přišlo nepřirozené. Sice chápu, že má kniha jen omezený počet stran, ale i tak mě to trochu zamrzelo a přišlo mi to nepřirozené. Ale vzhledem k tomu, že je kniha určená pro děti, si nemyslím, že by se jednalo o nějaký velký problém, protože taková maličkost jim v absolutním požitku příběhu nemůže zabránit.

Druhá věc, která mi na knize neseděla, je to, že všichni lidi hrozně rychle Honzíkovy uvěřili, že existuje nějaký skřítek, že cestoval do minulosti a další věci. To mi přijde i na dětskou knížku příliš nereálné a celkově to celý příběh tak trochu zlehčuje. Celá ta dobrodružná výprava tak nakonec působí, jako kdyby se jednalo o něco, co vlastně není tak neobvyklé.

Jelikož se jedná o pohádku pro děti, jsou postavy popsány spíše povrchově a většina z nich se během příběhu nijak zásadně nemění. Ale v tomto případě na tom není vůbec nic špatného, naopak se to ke knize skvěle hodí.

Osiánův cestovní kotlík aneb s Kelty nejsou žerty je kniha, která se mi líbila a je vážně škoda, že už nemám možnost přečíst si ji jako dítě, protože si jsem jistá, že být o nějakých čtrnáct let mladší, určitě bych se do ní zamilovala.

Pokud tedy přemýšlíte, jakou originální knihou potěšit své ratolesti, tak tohle je podle mě opravdu skvělá volba. A i když je tato kniha určena dětem od osmi let, tak bych řekla, že je to kniha pro děti i o trochu mladší. A určitě se jedná o příběh, který neuškodí ani dospělým lidem, jen z toho bohužel nebude takový požitek, jako z knihy budou mít právě děti.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji autorce Světlaně Glaserové.

Komentáře (0)

kniha Osiánův cestovní kotlík aneb S Kelty nejsou žerty recenze