Dobrodružství Nathana a jeho přátel pokračuje

recenze

Napůl divoký (2015) / Rinoa18 (247 views)
Dobrodružství Nathana a jeho přátel pokračuje
Druhá část ze série úspěšné anglické spisovatelky vás přiková do křesel a nepustí.

Příběh začíná tam, kde minulý díl končil, tedy v lese. Náš poloviční kód Nathan, syn nejmocnějšího černého čaroděje Marcuse a mrtvé bílé čarodějky, vyvázl živ a zdráv. Nyní čeká na svého kamaráda Gabriela v jeskyni. A čeká. A čeká. A aby si čekání ukrátil, snaží se přijít na to, jak zacházet se svým nově obdrženým nadáním, které zdědil po otci. Umí se proměnit ve zvíře, šelmu, ale prozatím ji neumí ovládat, což ho trápí. Nakonec jdou ale tyto starosti stranou, protože se konečně dočká. Ovšem ne toho, koho by chtěl…

Nesbitt je napůl černý čaroděj a občas solidní protiva. Poté, co ho u jeskyně objeví, vezme Nathana k Van, jedné černé čarodějce. Ta mimochodem uchránila Nathanova nejlepšího přítele Gabriela před jistou smrtí. Na to, že se jedná o černou čarodějku, je Van hodně nápomocná. Dokonce hlavnímu hrdinovi přislíbí pomoc ve vysvobození jeho milované bílé čarodějnice Annalise, která pořád leží ve spánku podobnému smrti v Mercuryině sídle.

Nic ale není zadarmo. Jistý O’Brien totiž převzal moc nad bílými čarodějnicemi a začal zabíjet jak je, tak černé čaroděje. Narušuje tak přirozenou rovnováhu a momentálně představuje největšího nepřítele pro obě skupiny. Lovci jsou stálou hrozbou. Dokážou se tyto dvě strany spojit a zakročit proti tomu? A jakou úlohu tam bude hrát Nathan? Co si Van vezme na oplátku za svoji pomoc?

Kniha je opravdu velice čtivá. Příběh vidíme v první osobě z pohledu Nathana. Děj je chronologický a objevují se v něm jen malé retrospektivy v podobě vzpomínek. Nenajdete zde nic moc složitého, ovšem i přesto má své kouzlo. Líbí se mi poměrně bohatá slovní zásoba a autorčiny nevšední popisy, s nimiž se v dnešní době setkáte málokde. Celkem originální nápady. A hlavně spousta akce!

Oblíbila jsem si i mnohé z postav. Naprosto kupříkladu miluji Gabriela. Ten kluk je opravdu perfektní a líbí se mi dokonce i jeho slepá oddanost vůči Nathanovi. Láska, kterou k němu chová… v té nejčistší formě. Kdybych mohla, hned si ho vezmu domů. Dále mám ráda Marcuse. Dobrá, možná je to celkem nenápadité, ale kdo by odolal nejmocnějšímu černému čaroději na světě? Zvlášť po tom, co se o něm dozvíte více. A vězte, že v tomto dílu se více dozvíte…

A v tom Gus vykřikl a chytil se za pravou stranu tváře a mezi jeho prsty se objevila krev. Padl na kolena. Po krku se mu řinula krev na paži a na zem. Pořád křičel a držel se za tvář, když se objevil Marcus stojící nad ním. V levé ruce držel Právorozený a v pravé ještě něco, něco malého a krvavého. Došlo mi, že je to Gusovo ucho.

Všichni, až na Guse, který teď už jen kňoural, ztichli.

„Gusi, velice ti děkuji za to, že jsi v posledních několika letech pro mě pracoval jako…“ Marcus na mě vrhnul předstíraně zmatený pohled, „jak to bylo, Nathane? Jako velice diskrétní a opatrný posel. Nicméně jsi vytáhl nůž na mého syna, což se mi nezdá zvlášť diskrétní ani opatrné. Takže jsem měl pocit, že ti musím udělat totéž. Můžeš to považovat za rozvázání naší pracovní smlouvy.“

Gus vypadal, že je mu opravdu zle.


Jak říkám, kdo by ho nemiloval… :-)

K postavám, které jsem si naopak neoblíbila, patří například Annalise. Nathanova úžasná, krásná a hodná bílá čarodějnice. Ta, do které je takový blázen a kvůli níž riskuje svůj život. Co si budeme nalhávat, pravděpodobně největší odpor k ní cítím kvůli Gabrielovi. Minimálně tedy do doby, než jsem dočetla poslední stránky. Pak se ten důvod změnil. O tom si ale přečtěte sami.

No a nakonec i samotný hlavní hrdina; pravděpodobně vás občas zatahá za nervy, ale časem si zvyknete. Já ho pochopila. Beru to tak, že jej autorka chtěla ztvárnit co nejvíc realisticky. V konečném důsledku jsem si ho tak jako tak oblíbila.

Kniha je rozhodně nevšední, neunudí vás a zažijete s ní hodně akce. Vychutnáte si magickou atmosféru, květnatost jazyka, a přitom nebudete muset příliš namáhat mozkové závity. Zkrátka ideální odpočinková četba na dovolenou třeba pro fantasy nadšence, jako jsem i já. Doporučuji!

Zdroj: stripkypribehu.blogspot.cz

Komentáře (0)

kniha Napůl divoký recenze