Dívka, která se stala královnou

recenze

Uvězněná královna (2019) / Kikina182
Dívka, která se stala královnou
Rou si nikdy nemyslela, že by mohla dát před svým snoubencem Theem přednost dračímu králi, Daxovi. Přeci jen to byl on, kvůli komu její sestra Essie, s níž ji stále pojí silné pouto, umřela. Rou však musela myslet na své lidi, a tak se za něj vdala, aby se stala královnou a mohla je ochránit před tyranií.

Přestože je královnou ani v nejmenším nezapomněla na svou lásku Thea. Pochybuje, že by mohla někdy ke svému manželovi cítit něco takového jako ke svému bývalému snoubenci. Zvlášť když nikoho nenechává na pochybách o tom, s kým tráví noci v posteli. Nebo spíš, s kým je netráví.

Když se Rou naskytne příležitost získat zpátky vše, o co kvůli Daxovi přišla, včetně své sestry, zprvu neváhá. Jenže nakonec se ukáže, že volba, která měla být jednoduchá je mnohem složitější, než by kdokoli čekal.

Před rokem jsem četla první díl ze série Iskari a neskutečně jsem si ten příběh, postavy a vlastně i celý svět oblíbila. Proto nebyl pochyb o tom, že se pustím i do druhého dílu. A jelikož jsem na něj čekala doopravdy dlouho i moje očekávání docela vzrostla. Ale vzhledem k tomu, jak skvělý byl první díl jsem nepochybovala o tom, že mu druhý bude moc směle konkurovat.

Příběh je napsán v er-formě a stejně jako v případě prvního dílu by se dal rozdělit na dvě části, nebo spíše tři. Asi nejdůležitější je Rouin příběh, který se odehrává v současnosti. Ale stejně jako v případě Poslední Namsary nechybí stránky, kde jsou legendy z tohoto světa. Těch je tu však málo. Když se příběh vydává do minulosti, většinou se jedná o Rouinu minulost.

V tomhle případě bych řekla, že příběh z minulosti není jen doplněním toho hlavního příběhu, který se v knize odehrává. Naopak je naprosto klíčový pro to, aby čtenář pochopil Rouin vztah k lidem kolem sebe. Takže kromě toho, že je to pěkné zpestření je to i doopravdy důležitá část.

Autorčin styl psaní se od prvního dílu nezměnil a já jsem doopravdy ráda, jelikož se kniha čte opravdu svižně a lehce. Neobsahuje žádné zdlouhavé pasáže, ale zároveň nechybí ani detaily. Za mě se tedy jedná o jeden z nejlepších stylů psaní.

Oproti prvnímu dílu je příběh o trochu jednoduší a předvídatelnější, ale i tak se v knize objevily zajímavé zvraty a věci, které jsem skutečně nečekala. Navíc v tomhle případě mi přijde, jako kdyby autorka schválně zvolila jednoduší linku, aby se mohl v klidu ukončit příběh prvního dílu a zároveň si tak trochu připravit půdu na třetí díl.

Většina postav, která se v knize vyskytuje byla už v prvním dílu, ale tentokrát vystupují v popředí, a tak mají mnohem větší prostor. Přestože byly v prvním díle jejich povahy jen načrtnuty, tak v Uvězněné královně se jim autorka na plno věnuje a nejen, že si dala záležet, aby postavy popsala doopravdy do hloubky, ale i čtenářům nabídla jiné úhly pohledu než v prvním dílu.

Přestože je pokračování Iskari svým způsobem o dost jednoduší než první díl, tak se mi líbilo stejně. Možná dokonce ještě víc. Nejspíš je to díky tomu, že tématem této knihy je moje oblíbená zápletka, ale i když jsem kvůli tomu možná trochu neobjektivní, tak celkově vzato se jedná o opravdu kvalitní pokračování jednoho skvělého příběhu, které vám mohu jen a jen doporučit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

Komentáře (0)

kniha Uvězněná královna recenze