Děs z paneláku

recenze

Mám rád hororový žánr a když se zamyslím, tak jsem snad nikdy nečetl knížku, o které by se dalo říci, že jsem se při jejím čtení vyloženě bál.
Nepříjemné pocity ve mně vyvolala například Karikova Trhlina či Černá krabice od Joe Hilla.
Nyní jsem však dočetl knihu, která se mi dostala zase o něco víc pod kůži a musím přiznat, že jsou v knize místa, kde jsem se vyloženě bál.
Možná za to může prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Panelové domy jsou nám v Česku moc dobře známé. V jednom takovém jsem vyrůstal a jako dítě jsem je prozkoumávat od sklepa až po "půdu". Sklep byl samozřejmě tím nejstrašidelnějším místem a jeho temnotou jsme podnikli nespočet stezek odvahy. V noci se zas celým domem nesly prapodivné zvuky a vyděsit mě dokázal třeba i jen přivolaný výtah projíždějící oplocenou šachtou. V člověku vyvolával strach pocit, že má v podstatě cizí lidi přímo za dveřmi.
Není se pak tedy čemu divit, že jsem se do hlavní postavy Joniho dokázal trochu více vcítit. A chvíle, kdy v noci někdo pobíhá po ztemnělé chodbě a Joni přikládá oko ke kukátku vchodových dveří, pro mě byly opravdu velmi děsivé. A takových momentů se v knize našlo víc.
Po celou dobu čtení jsem měl nepříjemné pocity. To však neberte nějak negativně. Je to poklona této knize, jelikož po ní sáhne čtenář, který se rád bojí. V tomto kniha mé očekávání nadmíru splnila.
Od Marka Hautaly u nás vyšly již dvě knihy: Bába motyka a Šeptající dívka. Nečetl jsem ani jednu z nich, ale Architekt temna mě přesvědčil, že to jistě nebude ztráta času.
Měl jsem možnost knihu zakoupit s podpisem autora. A jsem moc rád, že jsem se takto rozhodl, jelikož Architekt temna je "událost" a osobní podpis autora z ní dělá ještě větší klenot v mé sbírce.

Komentáře (0)