DELPHINE DE VIGAN – POUTA

recenze

Pouta (2018) / Romantička
DELPHINE DE VIGAN – POUTA
Nová knížka známé francouzské spisovatelky o možných příčinách problémů v dospívání obyčejných dětí.
Pro mě osobně dokonalý způsob psaní. Znepokojivé, temné, aktuální a přesto nadčasové téma. S autorkou jsem se setkala podruhé a hned zítra si jdu pro její další kousky! Nevím, proč jsem to neudělala dřív.

DĚJ: Příběh je vyprávěný prostřednictvím několika postav. Vše se točí kolem dvanáctiletého Théa. Théo žije ve střídavé péči rodičů, kteří spolu nekomunikují. Týden je se svojí maminkou, která jeho otce k smrti nenávidí. Další týden je u otce, který už nějakou dobu nepracuje a pije. Je otázkou, zda o práci přišel, protože pil, nebo zda pije, protože přišel o práci. Výsledkem je, že Theo je v neustálém tlaku. U matky se snaží v žádném případě nemluvit o otci, aby jí nedráždil, snaží se matku těšit, rozveselovat, nedělat problémy. U otce je vystrašený z toho, že nebude mít pořádné jídlo, čisté oblečení, potřebné věci do školy. Jednou ochutná alkohol a oblíbí si jeho tlumivé účinky.
Scénář je rozehraný naprosto katastroficky. Ale je tady jeho kamarád Mathis, který se s ním sice z legrace občas napije, ale brzy pozná, že to není jenom další z jejich klukovských her. A hlavně je tady jejich učitelka Héléne, která snad jako jediná dospělá v Théove okolí vnímá. Vnímá proměny, jakými Théo prochází, a citlivě přistupuje k negativním projevům jeho rozpolcené duše. Bohužel je skutečně jediná, kdo nemá v hlavě jenom sebe, a jak u jeho matky, tak u kolegů naráží na nepochopení nebo dokonce odpor. Co je v silách těch, kteří jsou zodpovědní za to, jaký bude náš další den?

DOJMY: I věcný, úsporný sloh ve vás může vyvolat dojem, že čtete báseň. Lyričnost každé věty vás nechá unést bolest i beznaděj, aniž by vás vyvedl z míry.
Pokud jste jenom trochu citliví, vnímáte dospívání jako drsné. Naivita a bezelstnost je pryč, ale nadhled a moudrost jsou ještě na hony vzdálené. Jak to musí být těžké pro někoho, kdo nemá žádné zázemí? Kdo neví, na čí stranu se má přiklonit? Kdo je tak inteligentní, že si uvědomuje, jak obrovsky zbytečné chyby udělali a dělají jeho rodiče?
Pokud máte někdy pocit, že můžete něco změnit něco k lepšímu, udělejte to. Většina lidí má v hlavě jenom svoje vlastní problémy, řeší svoje vlastní křivdy a není schopná rozlišit, co je důležité pro jejich vlastní děti. Pokud to vidíte vy, ozvěte se, i kdybyste se měli před někým úplně zesměšnit. Za jeden zachráněný mladý život z tisíce to za to stojí.
DOPORUČUJU!
www.romantickyzapisnik.cz

Komentáře (1)

kniha Pouta recenze

intelektuálka
01.12.2018

Pěkně a vnímavě napsané - souhlasím hlavně s poslední větou.