Dárek od MŠMT žákům
recenze
Bez frází a bez jůtubu (2020)
/ m.mart
Nedalo mi to a knihu, kterou jsme taktéž obdrželi od MŠMT, jsem si přečetl. Nejspíš chápu, s jakým záměrem byla napsána, ale forma, kterou zvolili, není příliš šťastná. Mohlo to vypadat takto: „Představíme dětem inspirativní lidi ze sportovního prostředí. A aby to nevypadalo, že je poučujeme, napíšeme to jako rozhovor dvou kluků, kteří si o těch lidech povídají.“ Vypadá to jednoduše, ale myslet si, že použiju obecnou češtinu, dva předpubertální hrdiny a je vystaráno, nestačí. Dialogy „šustí papírem“ a více než záznam hovoru dvou kluků vypadají to, jak si dospělý představuje, že by se bavit mohli – na jedné straně tak komolí některá cizí slova, na straně druhé ale bezchybně používají jiná, jejich věku nepříslušící. Hlavně pak ze stavby rozhovoru trčí úporná snaha naroubovat tam vždy to, co zrovna daný příběh potřebuje odprezentovat. Místy i povedená slovní komika ale vzbudí úsměv u dospělého, nikoliv u dětí, kterým je kniha určena a které z důvodu neznalosti nepochopí, že právě tady je vtip. Nicméně na druhou stranu nejde o nic, co bych považoval za něco, co by žákům mělo ublížit. Co mně vadí víc, jsou rádoby vtipná poučení na konci většiny příběhů – tady už nejde o „záznam“ hovoru dvou kluků, tady už promlouvá autor (vypravěč), tedy dospělý a ten, pokud měl v úmyslu inspirovat (mnohdy opravdu zajímavými) příběhy známých a i neznámých sportovců, by neměl shazovat příběh křepce humorným: „Milé děti. Nebuďte jako Dan. Buďte jako Radil. Pilně se učte, čistěte si zuby, třiďte odpad, v zimě dávejte zrní ptáčkům do krmítek, po záchodu si myjte ruce a neodmlouvejte rodičům. Jinak přijde Radil a namlátí vám hokejkou.“ (Lukáš Radil je hrdinou jednoho z příběhů.)
Bez frází a bez jůtubu
Dominik Landsman
Příběhy Bez frází pro děti. Osudy výjimečných českých sportovců vyprávěné oblíbeným spisovatelem Dominikem Landsmanem tak, aby jim rozuměli i školáci. Dan a Čeněk jsou kluci jako každý jiný. Škola je otravuje a pokud je zrovna ... více