Čtyřka konečně kompletní

recenze

A je to tu!
I když sbírka Čtyři po půlnoci vychází v Česku již potřetí, od těch původních vydání se liší jednou zásadní věcí. Tentokrát jsou všechny novely hezky pohromadě v jedné knize!
Název knihy čtenářům napovídá nejen to, kdy je nejlepší ji číst, aby si ji náležitě vychutnal, ale zároveň označuje i počet příběhů, které se uvnitř nachází.

Prvním z nich jsou Časožrouti. Zcela běžný let nad územím Spojených států se promění v dost nezáviděníhodnou situaci, když se během letu většina posádky doslova vypaří. Na palubě zůstavá pouze jedenáct osob rozličných povahových rysů. Najdeme zde kladnou postavu v podobě pilota, na kterého je vlastně celý zbytek posádky odkázán, tajemného Angličana ála James Bond, spisovatele detektivek (to by nebyl King, aby na palubu letadla své řemeslo nepropašoval), upjatou starou pannu mířící na svou první schůzku s krásným neznámým, a nebo slepou holčičku, kterou čeká operace očí. Pro vyvolávání vyhrocených situací a dusné atmosféry tu samozřejmě nemůže chybět ani záporák, kterému jde primárně o to, aby včas dorazil na obchodní schůzku. Pokud znáte například novelu Mlha nebo román Pod kupolí, moc dobře víte, jak si King skvěle dokáže pohrát s psychologií postav. Skupinka lidí izolována na omezeném prostoru, to je to pravé ořechové. Novela má výtečnou atmosféru a myslím si, že se autor oproti jiným svým dílům nemusí stydět ani za dobře vypointovaný konec. Závidím každému, kdo tohle čte poprvé.

Ani druhý kousek, Skryté okno do skryté zahrady, nezůstává pozadu, co se kvality týče. Spisovatel Mort se vyrovnává s rozvodem a veškerý čas tráví v domě u jezera, kde se snaží dát dohromady a věnovat tomu, co mu jde nejlépe, psaní. Jednoho dne mu na dveře zaklepe jistý John Shooter, pán v klobouku, který ho obviní z plagiátorství. Jeho povídka je totiž téměř na chlup stejná jako ta Mortova. Jak je to možné, když doposud jeden o druhém neměli ani tušení? Jelikož John Shooter dává Mortovi dost drastickým způsobem najevo, že o celé věci nehodlá diskutovat, Mortovi nezbývá nic jiného, než najít důkazy o tom, že byl obviněn neprávem. Kingovi fanoušci budou potěšeni návštěvou Derry, kde žil před rozvodem Mort se svou manželkou.
Čtenář pointu celého příběhu dokáže brzy prokouknout, což je možná způsobeno zbytečným množstvím narážek ze strany autora a rozhodně tomu nepomáhá ani nešťastně sestavená anotace na obálce knihy, která je až moc prozrazující.
Nápad na příběh se v autorově hlavě urodil poté, co byl předmětem nepodložených obvinění z plagiátorství. Soud tehdy nařčení ženy, která tvrdila, že jí King ukradl několik nápadů, smetl ze stolu. To však nebyl jediný incident. Krátce po vydání Misery se do Kingova domu vloupal muž, který tvrdil, že celý příběh vymyslela jeho teta. V rukou přitom svíral krabici od bot a vyhrožoval, že celý Kingův dům vyhodí do vzduchu. Po jeho zadržení se zjistilo, že krabice obsahovala pouze omotané tužky gumičkami a sponkami.

Třetí novela vychází z legendy o Policajtovi z knihovny, kterým se straší malé děti, aby včas vracely vypůjčené knihy. Sam není žádný velký knihomol, ale dostává se do situace, kdy musí veřejnou knihovnu navštívit. Setkává se zde s přísně vyhlížející knihovnicí jménem Ardélie, která ho před pozdním vrácením varuje. Sam samozřejmě poté, co knihy splní svůj účel, na celou věc zapomene, a tak ho při návštěvě „policajta z knihovny“ čekají dost krušné chvilky. Brzy zjišťuje, že Ardélie není jen tak obyčejná knihovnice, nýbrž prastaré zlo živící se dětským strachem (nepřipomíná vám to něco?). Sam musí zapátrat v paměti a vytáhnout odsud něco, co je tam po mnoho let hluboko pohřbeno, aby se tváří v tvář postavil svým nočním můrám a vypořádal se s Ardélií a „policajtem“ jednou provždy.

V posledním příběhu zavítáme do Castle Rocku, fiktivního městečka, které stejně jako Derry prolíná Kingovou tvorbou. Kevin ke svým patnáctým narozeninám dostane vysněný Polaroid Sun (odtud ten podivný název novely Sluneční pes. Záhy zjišťuje, že snímky, které fotoaparátem pořídí, ukazují stále to samé ošklivého psa před plaňkovým plotem. S přibývajícími snímky však zjišťuje, že přece jen nejsou tak úplně stejné. Pes se totiž s každou další fotografií přibližuje k objektivu. Kevin se rozhodne vyhledat pomoc a obrací se na místního šmelináře „Tátu“ Merrilla. Ten má však s foťákem své vlastní nekalé úmysly.
Jak sám autor v předmluvě uvádí, novela Sluneční pes je posledním příběhem z Castle Rocku před velkým devastujícím finálem odehrající se v knize Nezbytné věci. Můžete tu tedy potkat staré známe, jako je již zmíněný „Táta“ Merrill, což je strýc Esa Merrilla, známého to tyrana z novely Tělo a již zmíněného románu Nezbytné věci, nebo třeba šerifa Alana Pangborna. Ze stejného městečka pochází i příběh o vzteklém psu Cujovi a pokud jste ho dosud nečetli, dávejte si velký pozor na jeden odstaveček, kde je celý děj včetně závěrečné pointy vyzrazen.

O několik let dříve vydal King sbírku Čtyři roční doby, která stejně jako tato obsahovala čtyři novely. Ty byly ale převážně nehororové. Sbírka sklidila velký úspěch jak u kritiky tak u čtenářů a autor se obával, že nová kniha nesplní převeliká očekávání. Jak se ale ukázalo, obavy nebyly na místě. Dílo získalo v roce 1990 cenu Brama Stokera a o rok později bylo nominováno na cenu Locus za nejlepší sbírku.

I když se léto drží zuby nehty svého trůnu, je jisté, že dříve či později sychravému podzimnímu počasí podlehne a nastanou dlouhé večery, při nichž bude tento více jak sedmisetstránkový špalek tou nejlepší volbou.

Kniha Čtyři po půlnoci (obsahující čtyři novely – Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny, Sluneční pes) u nás poprvé vychází jako celek. V Časožroutech zmizí při záhadném letu většina cestujících. Ve Skryté... více

Komentáře (0)