Čtenářská výzva

recenze

Trýzeň slávy
František Neužil


Stojí za úspěchy mužů jejich silné ženy?

Jako čtenář převážně historických románů se neúčastním ročních čtenářských výzev. V tomto případě ale zpětně musím tuto knížku prohlásit za svou výzvu tohoto roku.

Každý víme, že rod Přemyslovců položil základy zemí koruny české tak, jak je víceméně vnímáme dnes. Co si člověk vybaví, když se řekne Přemysl Otakar I.? Zlatá bula sicilská, rok 1212. Podrobnější historické události tohoto panovníka člověk jde vyhledávat na internetu. Osobně jsem až do přečtení tohoto románu zasouval postavu Přemysla Otakara I. do stínu jeho druhého jmenovce. Však kdo by neznal bitvu na moravském poli a všechny další hrdinské činy křížových výprav.
Ale zpět ke knize. Ústřední postavou knihy je dcera uherského krále Bély III. Konstancie Uherská. V mladém věku zaslíbená Fridrichovi. Nikomu jinému, než synovi slavného Fridricha I. Barbarossy. Ovšem snoubenec umírá v boji za slávu křesťanství a uherskému králi nezbývá, než vymyslet jiný diplomatický krok pro svou dceru. Není tajemstvím, že jejím vyvoleným se nakonec stává Přemysl Otakar I. V této době král českých zemí asi tuší, že spojenectví s uherským královstvím je výhodným krokem pro budoucnost jeho moci. Při srovnání, co již získal sňatkem s Adlétou a co může získat z manželství s Konstancií je rozhodnutí logické. V tuto chvíli se Konstancie stěhuje do české země jako její královna.
S ohledem k velmi dobře dostupným informacím můžeme odhalit už teď, že Konstancie sice nebyla žádná Johanka z Arku ani Boudica, ale nemalou měrou přispěla svému manželovi při jeho cestě k upevnění moci. Zároveň ale stále musí řešit hrozby, kterým musí čelit jako žena nejmocnějšího muže v zemi.
V nelehkých časech utváření Zemí Koruny české (ačkoliv tento název se chytil až v dobách Lucemburků), v mocenském boji střední Evropy o nadvládu, v dobách křížových výprav a v dobách, kdy jedno slovo panovníka ovlivnilo životy statisíců se Konstancie snaží udržet a někdy i rozšířit svůj vliv.
Příběhem a historickým základem Vás kniha vtáhne do děje. Autor nám předkládá detaily, se kterými se v dějepise nesetkáme. Vše dokresluje jazyk, kterým je kniha psána.
A právě jazyk nebo styl, jakým je kniha psána může ve čtenáři vyvolat dojem, že je složitá a komplikovaná. V knize je mnoho dlouhých a jazykově vzletných popisů. Postavy spolu rozmlouvají až básnicky přesně a několik slovních obratů si člověk musí nechat vysvětlit z jiných slovníkových zdrojů. To celé ovšem jen umocňuje pocit, že se ocitáte v době největších zkoušek českých zemí a v době, kdy Přemysl Otakar I. díky svým mocenským krokům upevnil status své země a svého postavení na vrtkavém poli evropských králů.
Knihu bych určitě doporučil všem, kteří mají rádi romány s reálným historickým základem. Tím spíš, že se jedná o historii naší vlastní země. Pokud hledáte román z dob naší historie, máte rádi Přemyslovce nebo chcete nenásilnou formou doplnit lidskost našich panovníků k hodinám dějepisu, je tato kniha právě pro Vás.

Autor Marek Sedláček

Komentáře (0)