Člověk míní, život mění

recenze

Novela Připoutaní se vymyká tomu, na co jsme byli u Golden Dog doposud zvyklí. I když nám zmíněné nakladatelství nedávno přineslo drsný příběh o pomstě Zůstanou jen skvrny od téhož autora, tentokrát se nejedná o horor, fantasy ani drsné krimi, ale o hluboký lidský příběh. Druhou zajímavostí je experimentální styl vyprávění. Jedná se o takzvanou novelu in-flash, což je specifický literární útvar, kdy autor vytváří krátké povídky, které fungují nejen samostatně, ale také dohromady utvářejí celistvější příběh. Tentokrát jsem doplatil na to, že nikdy dopředu nečtu anotace knih. Kdybych věděl, že se jedná o in-flash novelu, přistupoval bych ke knize a hlavně k samotným kapitolkám asi trochu jinak.

Kapitoly jsou vyprávěny na střídačku - jednou z pohledu otce, podruhé z pohledu syna. Vše začíná narozením chlapce, a i když otec již jedno dítě má, dceru, čerstvě narozený syn je pro něj přece jen něco výjimečnějšího a vkládá do něj velké naděje. To se ostatně dozvídáme hned na první stránce knihy:

„Ohromující pocit, který zatlačí radost z dcery do kouta – rodové jméno bude žít dál. Moje jméno bude poračovat dlouho poté, co budu hnít v zemi. Se synem toho můžete dělat mnohem víc než s dcerou. Mám rád svou dceru, ale ona mi nerozumí, ne tak, jak mi bude rozumět můj syn.“

A o dceři na následujících strankách v podstatě již nepadne ani slovo. Celkově je zde o ženském pohlaví zmínek opravdu jen pomálu a všechno je to spíše jedna velká two-man show.
Na knize je zajímavé také to, že se v ní neobjevují žádná jména. Je tu prostě jen otec, syn, matka a dcera. Jediné jméno, které jsem pochytil, bylo Bruce Springsteen, jehož album Born in the USA si otec přehrává na gramofonu. To se odehraje v kapitolce s názvem Šéf, kdy otec sděluje synovi, že stráví nějaký čas s Šéfem. Dítě se tomu ale podivuje, jelikož otec často tvrdí, že svého šéfa nenávidí a nechápe tedy, proč by s ním měl trávit svůj volný čas. Těm, co toho o Springsteenovi moc neví, je potřeba vysvětlit, že muzikantova přezdívka je od nepaměti Boss, tedy Šéf. Poprat se s tím tak, aby to v češtině bylo jakž takž srozumitelné, musel být pro překladatelku docela oříšek.

Jak bylo již zmíněno na začátku, celá kniha je tedy poskládána z kraťoučkých minipříběhů, které chronologicky plynou od narození dítěte. Čtenář je svědkem prvního odřeného kolena a snahy otce svého syna učit, jak být silný a nedávat najevo svou slabost. Někdy je otcova průprava do života docela přes čáru.
Naivní pohled na svět očima dítěte se střídá s každodenní realitou skutečného světa očima otce. Ten časem zjišťuje, že se vše neodvíjí tak, jak si to zpočátku představoval. Dítě žije ve světě plném her a radostí ze života. Dospělý vnímá svět jako místo plné starostí, což má negativní dopad na jeho chování. Mnohdy tak nevědomky ubližuje dítěti, které ho má za středobod vesmíru a jeho chování může jen stěží pochopit. Syn se neustále snaží být v otcových očích tím, na koho bude moci být pyšný, avšak spousta malých zklamání a nepochopení vedou k postupnému odpoutávání obou jedinců od sebe, což ve finále vede k naprostému odloučení.

Popravdě mi jako otci sedmiletého syna (a samozřejmě nesmím zapomenout ani na svou desetiletou dceru, kdyby náhodou tyhle řádky četla) tohle dílo zahrálo na citlivou strunu. Především pak kapitola s rekonstrukcí domu a strháváním tapet, na což odkazuje i obálka Michala Březiny.
Člověk by chtěl pro své děti udělat mnohem více. Chtěl by s nimi trávit více času. Chtěl by je naučit, jak být dobrým člověkem a především jim být dobrým tátou. Čas je ale bohužel neúprosný a my pouze sledujeme, jak nám neustále a nenávratně protéká mezi prsty...a je ho stále méně a méně.
Ke knize se v budoucnu určitě rád vrátím. I když už to nejspíš bude s bolestí v srdci, jelikož mé děti mezitím odrostou, osamostatní se a mně zůstanou jen vzpomínky. Na něco je ale i čas krátký. Je to tahle kniha, která zůstane stále stejně dobrá.

Komentáře (0)