Cinder
recenze
Cinder (2012) / papi
Série: Měsíční kroniky – 1.díl
Autorka: Marissa Meyer
Počet stran: 390
Nakladatelství: Egmont 2012
Šestnáctiletá Cinder si v pouhých 11 letech prošla operací, díky které se z ní stal kyborg a ona si z minulosti nic nepamatuje.
V Novém Pekingu, který devastuje smrtící virus, vede nelehký život se svou macechou a dvěma nevlastními sestrami a přesně jako Popelka musí plnit jejich úkoly. Všichni ji odsuzují a bojí se jí. Je ovšem nejvyhlášenější mechaničkou ve městě, a proto její stánek na tržišti navštíví princ Kai, který by od Cinder potřeboval spravit svého androida a Cinder samozřejmě jeho prosbu příjme.
Její život se, ale začne obracet vzhůru, když se její nevlastní sestra Pivoňka nakazí virusem, na který není lék a macecha pošle Cinder na výzkum moru, což je záležitost, kterou nikdo nepřežil.
Na knížku Vás hodně naláká anotace, která Vám napoví, že příběh Cinder má nějaký háček a celá knížka bude tajemná, čtivá, akční...
Mě hodně navnadil samotný konec anotace:
...Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…
Klasický a známý příběh Popelky je přepracován do dystopické podoby. Četla jsem, že někteří to viděli trochu skeptický, ale když se podíváte na průměrné hodnocení, kladné ohlasy a úspěch celé série, to všechno potvrzuje, že knížka je opravdu skvělá. A já to musím říct taky: Cinder opravdu skvělá knížka je! Poznáme tu sympatickou hlavní hrdinku, krásného prince a samozřejmě zápornou postavu jménem Adri alias ta odporná macecha Cinder.
Při pohledu a srovnání originální a české obálky se mi ta naše zamlouvá víc.
Mě celkem záleží na tom, aby obálky sérii k sobě ladily. A když se podívám na originální obálku druhého dílu a na tu naši jsem rozhodně ráda, že ty naše byly pozměněny. Druhý díl vypadá naprosto bombasticky a třetí není daleko za ním.
Obálky celé série se velmi povedly a já napjatě čekám, až konečně uvidím tu čtvrtého dílu, který nese jméno Winter.
Od knížky jsem měla vysoká očekávání a doufala jsem, že budu z mnoha těch, kterou odrovnala. Po přečtení jsem sice hodinu nekoulela očima nad tím, jak někdo něco takového mohl napsat, ale knížka se mi opravdu moc líbila. Říkala jsem si, že když je to převzaté od Popelky, tak to nebude originální a celý příběh odhadnete. Ale knížka mě hodně překvapila a celý příběh byl napsán čtivě, i když jsem ho četla několik dní.
Na další dva díly jsem hodně zvědavá, ale protože toho mám na čtení teď hodně - no popravdě nestíhám - a jsem to pro mě tlusté knihy, tak asi budou muset chvíli počkat. Ale určitě si je přečtu a doufám, že začnu ještě temto rok, protože nevypadají, že by autorce dělaly ostudu.
