#chcemehozpet

recenze

Skupina lidí se rozhodla být porotou, soudcem i katem. Vybírají si lidi, kteří si podle nich zaslouží zemřít a pak je vedou na popraviště, kde jim nasadí oprátku, oběsí je a celé to pak dají na YouTube. Přestože jsou zabitými lidmi kriminálníci, kteří si to zasloužili, nikdo nemůže brát spravedlnost do vlastních rukou, a tak musí Max Wolfe spolu se svým týmem tyhle samozvané katy vypátrat a postarat se, že skončí za mřížemi.

Pro policii není pátrání po vrazích však vůbec lehké. Přestože postupují podle určitého rituálu, nezůstává po nich žádná stopa. I místo, kde popravy probíhají nikdo není schopen najít. Práci detektivu Wolfeovi však stěžují i novináři a občané, kteří se staví na stranu těchto katů. Mají pocit, že díky jejich vraždám může být svět bezpečnějším místem a policie se tomu snaží zabránit.

Sérii o detektivu Maxu Wolfeovi jsem si opravdu moc oblíbila. Každý díl, který jsem doposud četla, mě překvapil opravdu zajímavou a originální zápletkou u které jsem neměla buď vůbec žádné nebo opravdu malé tušení o tom, jak to nakonec skončí. Navíc hlavní hrdina je opravdu sympatický. Proto jsem samozřejmě nemohla vynechat ani třetí díl ze série.

Jelikož první dva krimi romány byly opravdu kvalitní, nepředpokládala jsem, že by to v případě Spolku katů mohlo být jinak. Tony Parson se jako autor rozhodně osvědčil, a tak jsem nečekala nic jiného než další úžasný příběh.

Stejně jako předchozí dva díly je i tento psaní v ich formě z pohledu Maxe Wolfea. Stejně jako u předchozích dílů mi ani tady netrvalo dlouho a do knihy jsem se začetla. Styl psaní je totiž neuvěřitelně čtivý, a to i přesto, že se v knize dost často vysvětlují policejní výrazy, který by ve spojitosti s jiným stylem psaním mohly působit nudně. Ale v tomto případě není v knize ani jeden jediný odstavec, který by se četl jinak než skvěle.

Nejvíc ze všeho se mi na tomhle příběhu líbí originalita námětů. Stejně tomu je i v případě Spolku katů. Autor opět vymyslel neskutečně zajímavý a originální námět. Je pravdou, že po přečtení bych už dokázala najít knihy, kde se objevuje námět na stejném principu, ale když jsem knihu četla, ani mě nenapadlo, že by mi byl námět nějak povědomá, protože do ní autor dal dost originálnosti na to, aby vznikla úplně nová a zajímavá zápletka.

Je pravdou, že v jisté části začíná příběh už jít do stereotypu. Přijde mi, že v každé knize se hlavního hrdinu pokusí někdo zabít a v každé knize potká nějakou zajímavou ženu do které by se mohl zamilovat. Popravdě mi to začíná už trochu lézt na nervy, a to nejen v této detektivce.

Bez tohoto předvídatelného prvku by byla kniha pravděpodobně mnohem lepší, ale i tak je příběh opravdu zajímavý, plný akce a nečekaných zvratů, což je podle mě důležitější než tenounká vrstva předvídatelnosti.

Je docela málo postav, které zůstávají ve všech knihách stejné. Ale i přesto si autor na vytváření jejich charakteru dává opravdu záležet. Nejvíc je v knize popsána asi samotný detektiv Wolfe s jeho rodinou. Dobře popsaní jsou i jeho spolupracovníci a lidé, kteří mají něco společného s vraždou, kterou zrovna řeší. Ale autor většinou nezachází do větších podrobností jako u Maxe, takže se občas stává, že mi některé postavy splynou s jinými. Příběh ale vždycky všechno rychle uvede na správnou míru.

Skoro jako každá kniha má i Spolek katů pár much. Ale na kvalitě příběhu to rozhodně neubírá. Tahle série je totiž opravdu skvělá a Spolek katů je stejně kvalitní, jako předchozí dva díly. A abych byla upřímná, tak má i o trochu zajímavější zápletku než.

Pokud máte rádi krimi romány, tak vám Spolek katů rozhodně doporučuji. A přesto, že je možné přečíst si knihy a plně ji porozumět i bez znalosti předchozích dílů, tak doporučuji i ty první dva. Je to skutečně zajímavá série, která si najde místo v srdci mnoha čtenářů. V mém už ho našla.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Moba.

Komentáře (0)