Černočerné srdce

recenze

Byť je detektivka můj asi nejoblíbenější žánr, tandem Cormoran Strike a Robin Ellacotová jsou pro mě nováčci. Proč mi zrovna tato série doteď unikala Vám zodpovědět nedokážu, nicméně stejně jako Harry Hole Jo Nesba, není neznalost předchozích dílů fatální pro čtenářův zážitek.
Ano, vždy je lepší mít časovou posloupnost i k dějové lince dua detektivů, ale vše podstatné pro jejich část příběhu je de postupně vysvětleno, takže ochuzeni se necítíme.
Svět virtuální reality zde vstupuje do děje spolu s mladými autory velice populárního komiksu. Sláva sebou vždy přináší i temnou stránku věci, kterou zde představuje fandom okolo seriálu, který se schází v prostředí počítačové hry, která pracuje se stejnými postavami jako námět.
To, že v reálném životě neúspěšní či frustrovaní lidé mohou škodit pomocí silné zbraně slova, je realita dnešních dní. Jak snadné je upadnout v nemilost v internetových diskuzích, o síle Twitru ani nemluvě.
Případ, který se nečekaně rozjede poté, co mladá spoluautorka neuspěje se svou žádostí o vyšetření internetového trolla. Robin ji odmítne z důvodu vytíženosti detektivní kanceláře jinými případy. Když jsou však oba autoři následně nalezeni na hřbitově po brutálním útoku, případ se dostane nejen k rukám policie.
Pro člověka neznalého internetového prostředí, chatů a her, může být pasáž knihy, kde spolu komunikují postavy pod svými alteregy matoucí, zdlouhavé a nudné, mě však přišly velmi zajímavě i proto, že v nich právě člověk mohl hledat potencionální rysy postav z reálu.
1200 stran jsem zhltla a délka mě nijak neodradila od předchozích dílů, které mi snad utečou stejně rychle.

Komentáře (0)