ČAROVNÁ

recenze

Nastupuju zrovna do nové školy a nikdo z mých spolužáků ani učitelů netuší, že jsem ji měla absolvovat už dávno. Netvrdnu tady, protože jsem hloupá, já prostě nestárnu. Jsem totiž nesmrtelná. A vzhledem ke svým schopnostem chci ostatním pomáhat. Ne vždycky to ale vyjde. Jenže právě teď potřebuje moji pomoc dívka jménem Emma…

Když jsem si přečetla anotaci, říkala jsem si, že knížka vypadá zajímavě, že bych ji chtěla zkusit. Tak nějak jsem nehledala další informace a rovnou o ni požádala jako o recenzní výtisk. (Tímto moc děkuji nakladatelství MOBA.) A v momentě, kdy jsem začala číst, jsem se dozvěděla, že je to druhý díl knížky Netvor. Umíte si představit, jak jsem začala plašit, rvala jsem si vlasy, nadávala jsem si za to, že nečtu pořádně všechny informace… (Ano, pochopili jste správně, Netvora jsem nečetla.) Avšak měla jsem štěstí. Knížku jsem mohla číst i bez předchozího dílu, nijak to na sebe nenavazovalo. Takže nebojte a nepanikařte jako já…

Jakmile jsem se začetla, tedy spíše snažila začíst, čekal na mě ten nejdelší prolog v mém životě. Ano, představte si, že trval celých 55 stran. To jsem ještě nikdy nezažila. A poprvé se v této knížce setkáte s pohádkou. S Perníkovou chaloupkou, jen trošičku brutálnější. A slibuji, že to nebude poslední pohádkový příběh. V knížce se skrývá Malá mořská víla, Popelka a taky trošičku pokažená pohádka O princezně na hrášku.

Příběh vypráví hned několik postav. Emma, Kendra, mořská víla Doria a francouzský dauphin Ludvík. Někdo z vás to možná uvítá, někdo ne…mně osobně se to moc nelíbilo, mám raději knížku vyprávěnou jednou jedinou postavou. Ale co se dá dělat, ne vše musí být dokonalé.

Na co nesmím zapomenout, je vazba Čarovné. Jedná se o kombinaci hardbacku a paperbecku. Desky nejsou ani tvrdé, ani měkké, takže se knížka nemůže poničit. A to se mi velice líbí. Konečně něco, co vyhovuje oběma stranám.

Čarovná mě dosti zklamala. Od příběhu jsem očekávala něco úplně jiného, víc výživného a zábavného. Předvídatelný děj je zbytečně natáhnut do 360 stran. Čím víc budete číst, tím spíš vás kniha přestane bavit. Nic vás u ní nebude držet, budete ji s klidným vědomím odkládat na stůl. A já si myslím, že už jsem z těchto knížek vyrostla, nevěřím na šťastné konce a pohádkové příběhy. Proto bych knížku doporučila mladším slečnám, tak od těch devíti let. A maximum? Dvanáct let. Jinak se obávám, že knížka nikoho dalšího moc neosloví. Ale víte, co vždycky říkám: Za zkoušku nic nedáš.

Nastupuju zrovna do nové školy a nikdo z mých spolužáků ani učitelů netuší, že jsem ji měla absolvovat už dávno. Netvrdnu tady, protože jsem hloupá, já prostě nestárnu. Jsem totiž nesmrtelná. A vzhledem ke svým schopnostem chci os... více

Komentáře (0)