Bratrská láska

recenze Manolito a blbeček (2017)

Bratrská láska
Co se stane, když musí dědeček nečekaně do nemocnice a o ty dva se musí postarat sousedka Louisa. Maminka totiž tráví čas s dědou v nemocnici, aby mu nic nechybělo.
Bude z toho jeden velký průšvih nebo jen milá návštěva?

Nakladatelství Omega vydala další pokračování oblíbené dětské série.
Šesté pokračování o brýlatém chlapci Manolitovi se tentokrát více zaměřuje na jeho vztah k jeho malému bratrovi Blbečkovi. Co se stane, když ti dva andílkové musí trávit nějaký čas u sousedky Louisy a jejího manžela Bernabého. Že půjde o veselé i vážné vyprávění je jasné už od začátku.

Vše začíná tím, když milovaný dědeček musí na operaci prostaty. Kdo je bude hlídat, když děda nemůže? Maminka je proto šoupne k sousedce Louise.
Louisa si myslí, že děti jsou lehce zanedbávané a proto z nich chce mít snobíky. Zavede je do obchodního domu, kde jim koupí nové oblečení. To se těm dvou moc nelíbí a tak se postarají, aby na ten nákup Louisa nikdy nezapomněla. Už jen proto, že se jim ostatní děti k vůli novému vzhledu smějí.
Jejich předělání pokračuje i u Louisy doma. Ta si je rozmazlí vonnou koupelí, která se jim velice zalíbí a když si ji chtějí zopakovat druhý den, dopadne to katastrofálně. Tedy pro Louisu a ta se musí jít uklidnit ke kadeřníkovi. Ti dva zůstanou sami v bytě jen se psíkem Bonim, rybkou Fernanditem a kanárkem Tuttem. Jak tohle asi dopadne? A nebude to mít pak dopad i na přátelství mezi maminkou a Louisou?

Jak já se na tenhle příběh těšila. Doma mám předchozí díly z této série a tak jsem byla zvědavá, co se zase dozvím ze života rozumbrady Manolita.
Tentokrát je příběh stavěn hlavně na jeho vztahu k jeho malému bráškovi Blbečkovi. Ti dva když jsou spolu, tak to není jen o sourozenecké rivalitě, ale i soudržnosti. Když jeden něco provede, druhý ho může krýt a nebo taky ne. A ne vše, co je považováno za lumpárnu, je tak nakonec i hodnoceno. Že hloupé nápady může mít jen ten starší a mladší se veze.
O humorné kousky zde není nouze a vy s napětím čekáte, co ti dva zase vyvedou. Co dalšího se jim opět podaří a jak z toho nakonec vybruslí. Občas se jen tiše uculujete, aby jste vzápětí vybuchli v hlasitý smích nad tím, co se na stránkách děje.
Já nemám sourozence, tak že neznám ty pocity sounáležitosti, ale tady mi je kniha dobře přiblížila hezky dětskýma očima. Ostatně si tyhle příběhy moc chválí děti ve škole mojí dcery, která knížky s Manolitem bere do školy, aby z nich pak četli v družině. I tahle k nim poputuje.

autor: Medvědářka · 13. února v 08:35 · přečteno 1052x

Komentáře (0)