Balada mrtvého světa

recenze

Balada mrtvého světa (2023) 4 z 5 / lena.o.knihach
Balada mrtvého světa

Balada mrtvého světa je již třetí knihou od první vítězky Hvězdy inkoustu. Já jsem Z kouře a kamene ani Kosti mrazu nečetla, ale po Baladě se do nich určitě pustím. Tahle fantasy od Alžběty Bílkové se mi líbila, a když se jedná o českou autorku, mám radost o to větší.

Kdysi dávno rozdělila magická apokalypsa svět vedví.
Hledači studují a prozkoumávají Starý svět, ve kterém magie ještě funguje. Aby mohli podnikat tyto nebezpečné vědecké výpravy, musí projít skrz přísně střeženou Hranici.

„Jsi pořád Robin Pembertonová. Brenwickská Hledačka. A velice tvrdohlavá, hrdá žena, která mě občas přivádí o rozum.“

Robin pochází z vyšší společnosti, jenže se odmítá promenádovat v šatech, když ji v hloubi duše láká dobrodružství.
Kai je kapitán jednotky strážců Hranice a jednou Robin pronásleduje na druhou stranu, aby se dozvěděl pravdu o svém bratrovi, který se odtud už nevrátil.

Příběh začíná téměř hororovým prologem, který mě naprosto uchvátil. V tomto duchu kniha dál nepokračuje, ale najela na klidnější vlnu.
Hranice mi připomínala Vrásu z Griši. Výpravy ve Starém světě oplývaného magií, kde na každém kroku číhaly nestvůry z nočních můr, neměly chybu. I když se tu dost putovalo, nikdy to nebylo to stejné, jako byste sledovali dobrodružný film. Jen tu Mumii s Brendanem Fraserem (jak zmiňuje sama autorka) jsem tady neviděla.

Nechyběla ani lehká romantická linka. Jsem ráda, že v tomto případě byla jen vedlejší a spíše oťukávací, protože mě hodně zajímal ten svět, magie, nadpřirozené bytosti zkrátka vše, co se v příběhu dělo. A co je nejlepší? S postavami se nemusím loučit, protože Balada mrtvého světa bude pokračovat.

#spoluprace #humbookblogeri @humbook_blogeri @humbook @albatrosmedia @nakladatelstvi_fragment

Komentáře (0)

Přidat komentář