Věk přízraků přehled

Tato kniha má spoustu dějových chyb, příběh není vyprávěn příliš srozumitelně a postavy jsou až bolestivě ploché. Ani zasazení do Olomouce, které mnoho čtenářů na knížce tak vychvalovalo, mi nepřišlo nijak zvlášť skvělé či magické, a myslím si, že doporučování této knížky na základě toho, že má “českou autorku tomuto titulu dvakrát nepomáhá.

Co se příběhu týče, je zvláštně podaný a částmi až kýčovitý. Hlavní hrdinka Žofie nemá nic do sebe, je spíše pasivní. Ať už se jí přihodí cokoliv, po jednom odstavci už je to navždycky pryč, aniž by tento problém byl znovu někdy nadnesen. Taky se mi vůbec nelíbí, jak pohledy najednou v půlce knihy začnou přeskakovat na úplně jiné postavy (nebo taky ptáky, kteří nám nejsou ani pořádně představeni a najednou hrají obrovskou roli), což považuju za krajně zvláštní. Skoro to až vypadá, jakoby je tam autorka někdy v průběhu psaní přidala jenom proto, že potřebovala nějak slepit příběh.

A když už jsme u těch postav, nemohu opomenout, jak malou mají osobnost. Nemají mezi sebou vůbec žádné vztahy, které bych mohla považovat za přátelství. Například Matrna a Leopold - ti dva se spolu baví prostě proto, že se spolu baví. Nic víc za tím není, nemají snad žádnou přátelskou dynamiku, společné zájmy a podobně. To samé platí i o sourozencích Ambrožovi a Žofii - Ambrož nemá žádný charakter krom toho, že je silný a vznětlivý, a za sebe můžu říct, že takhle se sourozenci jeden ke druhému nechovají.

Nakonec bych jen chtěla říct, že tohle je můj osobní názor, se kterým nemusí nikdo souhlasit, a že tato knížka není vyloženě to nejhorší, co jsem kdy četla, jako spíše titul, který byl tak moc doporučován, že mne nevýslovně zklamal.

08.05.2024

(SPOILER) Příběh pojatý z neobvyklého úhlu. Olomoucká služtička, její bratr truhlář, pyšné a primitivní paničky, mladí a naivní komunisté... a k tomu magie starých bohů. Nebylo by jednoduché mít takovou těžkou úlohu, jako měla Žofi...

A nádherná obálka!