Krátké setkání, s vraždou přehled
Zdena Salivarová , Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375449/bmid_kratke-setkani-s-vrazdou-QKR-375449.jpg
4
49
49
Josef Škvorecký a Zdena Salivarová opět prokázali své vypravěčské mistrovství a zároveň potvrdili své výsadní postavení mezi klasickými autory novodobé české literatury. Josefu Škvoreckému se navíc podařilo úspěšně navázat na detektivky, které vydal s Janem Zábranou a které se ve své době staly literární senzací. Tentokrát nás autoři zavedou do prostředí českých exulantů a emigrantů v Torontu po roce 1968. Lyrický detektivní příběh je napsaný s jemným smyslem pro humor, v němž ale samozřejmě nechybí ani pořádná dávka napětí...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krátké setkání, s vraždou. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (13)
Moje první setkání s autory a určitě ne poslední.
Velmi čtivé, zajímavé prostředí, nejedná se o typickou detektivku.
Moje prvotina od autorů a skvěle jsem se pobavila. Detektivka byla odlehčená a musím říct, že jsem se pobavila, počeštělá angličtina neměla chybu. Vyprávění bylo svěží, zábavné a oddychove. Určitě se nebudu bránit dalším dílům že série.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krátké setkání, s vraždou v seznamech
| v Přečtených | 70x |
| ve Čtenářské výzvě | 11x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 31x |
| v Chystám se číst | 14x |
| v Chci si koupit | 2x |
Ke Škvoreckého novým detektivkám jsem se dostala až nyní a konstatuji velké zklamání: nezáživné, nepříjemně emigrantsky zaměřené (situované ještě do doby předrevoluční, ČEDOK, ČSSR), nevlídné vnitřní poměry v silné a kompaktní české komunitě v Torontu (z dřívějška i novodobé), divné až nesympatické hlavní postavy (včetně nevýrazného zubaře o pěti stopách a sedmi inčích, prý statný chlapík, cha, mrňous, a jeho namyšlené kadeřnice/hraběnky a amatérské slídičky) a hlavně strašlivý jazyk. To není ani Czenglish, ale něco mnohem horšího - amerikanismy v češtině u emigrantů jako dragstór, nebo kaféklač (to jsem vlastně ani nepochopila), lejof, paundy (pro váhu; vedle hned kombinace stop a inčů, tak když už, tak feety a inče), ale použité bezdůvodně i u místních rodilých mluvčích (obejbisittuje, fuj), a dokonce jdou autoři ještě dál, takže v nestřeženém okamžiku při komplikovaném vysvětlování komplikované jedné rodinné historie se zničehonic vynoří Aušvic (asi ve stylu: pište, jak slyšíte)!
Zápletka na úrovni moderní české detektivky (míněno negativně) s velkým mínusem za styl (každá kapitola má jiného vypravěče, což mimo jiné znamená mnohá opakování téhož, stejné situace popisované různými aktéry) a jazyk.
Nelíbilo, rozhodně žádné další díly; dočetla jsem, tak holt 50%.
P.S. Takže ano, bylo to krátké setkání!