Sérotonín přehled
Michel Houellebecq
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409337/bmid_serotonin-NuA-409337.jpg
4
597
597
Rozprávačom románu Sérotonín je štyridsaťšesťročný poľnohospodársky inžinier Florent-Claude a jeho príbeh je o Francúzsku, ktoré dupe po svojich tradíciách, ničí svoje mestá a nevšíma si živoriaci a búriaci sa vidiek. Florent-Claude rozpráva o svojom dobrovoľnom „zmiznutí“ z mesta a zo sveta, o absolútnej osamelosti muža v strednom veku a o priateľstve so spolužiakom Aymericom so šľachtickým pôvodom. Hoci ich osudy boli rozdielne, skončili podobne a spolu sa musia konfrontovať so zmarenými snami svojej mladosti a čeliť možno rovnako márnej nádeji, že Florent-Claude nájde ženu, o ktorú prišiel. Sérotonín je románom o pustošení sveta bez dobra, spolupatričnosti a zároveň je románom o smútku, výčitkách a ľútosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sérotonín. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (129)
Ale jo, libila se. Skvele napsana kniha (v mem pripade i skvele namluvena audiokniha) me pohltila a byl jsem nucen stale pokracovat v poslouchani az do nevyhnutelneho konce. Autor nejak nenasilne udrzuje ctenare/posluchace v napeti a nuti ho dale pokracovat - sve tu dozajista plni i styl vypraveni v prvni osobe.
Knihu tady vetsina lidi hodnoti jako depresivni, ale mne se zdala docela humorna a az groteskni. Jiste posledni ctvrtina knihy by tomu odpovidala, ale jinak plna sarkastickeho, povyseneckeho a cynickeho humoru se skvelymi komentari, prirovnanimi a uvahami hlavniho vypravece. Bavil jsem se nad myslenkami a nazory hlavniho hrdiny na soucasnou politiku, EU s jeji byrokracii, hospodarstvi, korektnost, feminismus, ekologii a mezilidske vztahy; obcas peprne okorenene davkou perverze, sexu a zminkami o skvelych chutnych jidlech; a to jen tak, abychom si pripomneli, ze jsme jeste ti stari dobri heterosexulani hedoniste se vsim vsudy.
Za me vcelku dobry a i ten konec do jiste miry symbolicky. Urcite doporucuji!
Všechny moje lásky, kdyby je napsal Houellebec. Ten jeho styl je fakt zajímavý, ale zatímco v Podvolení mi sedl i ten příběh, tady tohle bezcílné putování a bloumání mě zas tak neodrovnalo.
Související novinky (2)
Knižní novinky (24. týden)
09.06.2019
Knižní novinky (22. týden)
26.05.2019
Citáty z knihy (2)
„Lidi nikdy neposlouchají rady druhých, a když je o ně prosí, tak výhradně proto, aby se jimi pak neřídili, aby jim vnější hlas potvrdil, že se pustili do spirály zániku a smrti, rady, jež dostávají, pro ně hrají přesně roli tragického chóru, potvrzujícího hrdinovi, že se vydal cestou destrukce a chaosu.“
„Bůh se o nás ve skutečnosti stará, myslí na nás každou vteřinou a dává nám někdy velmi přesné pokyny. Ty výbuchy lásky proudící v našich hrudích, až se tají dech, ta vnuknutí a extáze, nepochopitelné z hlediska naší biologické povahy, jež nás činí pouhými primáty, jsou extrémně jasná znamení. Dnes už chápu Kristův pohled, jeho opakované podráždění ze zatvrzelosti srdcí: dostali všechna znamení, a nehledí na ně.“
Ocenění knihy (2)
2019 -
Audiokniha roku
(Jednohlasá četba (OneHotBook))
2019 -
Kniha roku Lidových novin
Kniha Sérotonín v seznamech
| v Právě čtených | 22x |
| v Přečtených | 799x |
| ve Čtenářské výzvě | 113x |
| v Doporučených | 29x |
| v Knihotéce | 233x |
| v Chystám se číst | 437x |
| v Chci si koupit | 91x |
| v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
francouzská literatura léky, léčiva životní krize divadelní adaptace
Autorovy další knížky
| 2015 |  Podvolení |
| 2019 | Serotonin |
| 2013 |  Elementární částice |
| 2008 | Platforma |
| 2007 | Možnost ostrova |
Lehce si přihnu, tak nějak nevím. Je to vlastně docela hnusný, ale zároveň z toho mám takovej dobrej pocit. Raději se napiju znovu, pak ještě jednou, abych po dalších několika doušcích mával na barmana, ať tu nechá celou láhev. Jo, tady se na nějakej čas usadím.
Skrz existenční krizi stárnoucího chlápka Houellebecq pojmenuje společenskej problém, problém globalizace a úpadku domácího hospodářství. Když to přitáhnu za vlasy a lehce škubnu, tak v podstatě z videa o Japonce šoustající se smečkou psů se dostaneme k malé revoluci krachujících zemědělců. Ale Houellebecq jde dál, zajímají ho vztahy, láska. S chutí provokuje a nabízí i poměrně depresivní východiska, ve kterých jednotlivec ztrácí půdu pod nohama, utápí se ve vzpomínkách a pomocí antidepresiv zaživa přeplouvá na druhej břeh.
Když jsem si hledal něco o týhle knížce, dočetl jsem se mimo jiné, že autor je šovinista, rasista, misantrop, xenofobní staromilec, co nerozumí dnešnímu světu.
Naštěstí člověk nemá povinnost světu rozumět. Akorát já nabyl dojmu, že Houellebecq tomu dnešnímu světu tak nějak rozumí. Rozumí mu tak nějak po svým.