Prodavač minulostí přehled
José Eduardo Agualusa
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436488/bmid_prodavac-minulosti-0gA-436488.png
4
43
43
Félix Ventura žije v chátrající vile plné knih uprostřed angolské metropole Luandy a živí se tím, že na objednávku vyrábí lidem minulosti. Jedná se o zcela seriózní podnikání a o jeho služby je nesmírný zájem. Mezi jeho zákazníky je řada známých osobností, hlavně bohatí podnikatelé, ministři, poslanci. Ti všichni už vědí, že budoucnost si umí zajistit, ale ještě by potřebovali tu správnou minulost. Věří Félixovi, který jim s nadhledem a vtipem umí doplnit a upravit rodokmen i životní příběh tak, že v nových poměrech obstojí. Jednoho dne však Félixe vyhledá neznámý cizinec a kromě příběhu chce i nové osobní doklady. Odmítá říct, kdo skutečně je, ale nabízí mimořádně štědrou odměnu. Když Félix po dlouhém váhání nabídku přijme, vůbec netuší, na jak dobrodružnou cestu mezi různými identitami, dvojníky a sny se vydává. V příběhu, který si pohrává s tvárností paměti, různorodými identitami a překračuje tenkou hranici mezi snem a skutečností, je i mnoho narážek na nedávnou minulost i současnost Angoly, která je sama plná paradoxů. Ačkoliv je román zasazen do konkrétní doby i místa, zabývá se i velmi obecným fenoménem paměti, historické i čistě osobní. Rozvíjí myšlenku o tom, jak zrádná je osobní paměť a jak je možné člověku, ale i skupině lidí či celému národu paměť pozměnit či vnutit. Vlastně tak velmi neotřele také předjímá jedno z výrazných témat současnosti, jímž je soupeření virtuální a materiální skutečnosti v tom, jaký obraz si člověk učiní o sobě i světě, v němž žije.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , TriádaOriginální název:
O Vendedor de Passados , 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prodavač minulostí. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (11)
Kniha, kterou běžný čtenář těžko pochopí. Je psána pro literární kritiky, vědce, historiky, politiky, a troufám si říct, že i ti s ní budou mít problémy. Pro nechápající přidala překladatelka doprovodnou studii (36 stran) a medailon autora (s bibliografií 8 stran), samotná novela má 126 stran - její výklad tedy zabírá 28%. Toto dílo šlo zcela mimo mě, nedávám odpad jen z toho důvodu, že dokážu pochopit (po vysvětlení) jakýsi záměr a smysl. 29. 11. 2022.
Vybrané kvůli výzvě.Rozhodně nelituji.Příběh s nečekanou gradací,jen v průběhu vyžaduje větší soustředění.Následný vhled do Angolských reálií a historie přijme rozšíření obzorů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Všichni se v životě někdy uchylujeme k dvojníkovi.“
Kniha Prodavač minulostí v seznamech
| v Přečtených | 46x |
| ve Čtenářské výzvě | 16x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 59x |
| v Chystám se číst | 56x |
| v Chci si koupit | 11x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
zfilmováno angolská literatura
Autorovy další knížky
| 2020 |  Prodavač minulostí |
| 2021 | Obecná teorie zapomínání |
| 2022 |  Terorista elegán a iné príbehy |
Toto dílko z edice Lusobrazilské knihovny paradoxně nenapsané ani Portugalcem ani Brazilcem, ale angolským autorem, jemuž rozhodně koluje krev obou dříve zmíněných kultur, rázně navazuje na literární hravost J. L. Borgese. Agualusa představuje postmoderní novelu, jež však ponechává to důležité, zápletku, příběh, vývoj a zvrat událostí, prostě to, co od literatury čtenář očekává. Mezi tím vším si však také autor hraje, zkouší, experimentuje s perspektivou vyprávění, dotýká se zajímavých metanarativních témat, např. k čemu je vlastně vypravování, ale i obecnějšího a minimálně od sv. Augustina tradičního tématu souvisejících s rolí paměti, vzpomínání a zapománíní v našich životech.
Co musím této edici nakladatelství Triáda především pochválit, jsou erudované doslovy, které velmi dobře dotvářejí a vysvětlují literární tvorbu autorů.
Pár ukázek z díla:
Jsem lhář z povolání, vykřikl. Lhaní mi působí radost. Literatura dává opravdovému lháři možnost, jak dosáhnout společenského uznání. (s. 51)
Šťastní, opravdu šťastní jsme jenom, když je to navěky, jenže v čase, kde všechno trvá navěky, přebývají jenom děti. (s. 65)
Vždycky, když se nějaké dvě události protnou a my nevíme proč, označujeme to za shodu okolností nebo náhodu. Ale to, čemu říkáme náhoda, bychom měli spíš nazývat nevědomostí. (s. 89)
Paměť je krajina, kterou sledujeme z jedoucího vlaku. Vidíme, jak se mezi akáciemi šíří jitřní světlo, jak ptáci ozobávají ráno jako nějaký plod. V dálce vidíme klidnou řeku, objímanou stromovím. Vidíme líně se pasoucí stádo, muže a ženu, jak běží ruku v ruce, vidíme malé kluky tančit kopanou a míč, který se leskne na slunci (jiném slunci). Vidíme hladká jezera, po kterých plují kachny, ztěžklé vody řek, v nichž sloni hasí žízeň. Všechno se to odehrává přímo před našima očima, víme, že je to skutečné, ale přitom vzdálené a že se toho nemůžeme dotknout. Něco už zůstalo v takové dáli a vlak uhání takovou rychlostí, že si nejsme jistí, zda se to skutečně stalo. Možná se nám to jen zdálo. Vynechává mi paměť, říkáme, ale to se jen zešeřilo. (s. 100)
Z doslovu knihy:
Beletrie rekonstruuje minulost, když převádí do příběhů to, co Eco nazývá kolektivní pamětí, a umožňuje čtenáři iluzi, že existuje ve více časech současně, že svým způsobem ovládl čas. (s. 161)