Příliš hlučná samota přehled
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497752/bmid_prilis-hlucna-samota-e84-497752.jpg
4
1055
1055
Monolog starého samotáře, dělníka ve sběrně papíru. Dělník ve sběrně starého papíru Haňťa pracuje pětatřicet let u stařičkého lisu. Z hromad papíru zachraňuje vzácné knihy a shromažďuje je ve svém pokojíku, čte si v nich a tak je „proti své vůli vzdělán“. Novela Příliš hlučná samota je vlastně vnitřní Haňťův monolog, psaný sonátovou formou se spoustou stále se vracejících motivů. Čtenář se seznámí s Haňťovou první láskou Mančinkou i cikánkou Ilonkou, která zmizela v koncentračním táboře. Je svědkem každodenního zápasu s horami papíru i s nekonečnými džbány piva, vyslyší Haňťovy citace filozofů i jeho sny o důchodu, do kterého si odvede i vysloužilý mechanický lis. Práce je pro Haňťu rituál, balíky slisovaného papíru jsou umělecká díla, v jejichž útrobách se nacházejí poklady ducha. Moderní sběrna, kterou Haňťa navštíví, jej děsí neosobností a sterilitou, nedovede si takovou práci představit. A když je přeřazen do sběrny čistého papíru, kde již nebude moci objevovat krásné knihy, blíží se zoufalé rozhodnutí...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Příliš hlučná samota. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (133)
Chápu, proč je tahle knížečka významným dílem české literatury. Hrabal má originální styl psaní, příběh má atmosféru. V průběhu čtení jsem si několikrát vzpomněla na našeho pana profesora z češtiny na střední, který nám opakoval, že čeština je krásný jazyk - no, měl pravdu a Hrabal je toho důkazem.
Nicméně. Osobně nejsem fanda souvětí přes půl strany, nejsem ani asi dostatečně cool, abych viděla kouzlo v řečech člověka - alkoholika. Přečetla jsem mraky knih s podobnými ale pro mě lépe podanými myšlenkami. Hrabalovská forma mi moc nesedí.
Takže jsem ráda, že jsem knihu přečetla pro rozšíření obzorů, ale dalšího Hrabala už číst nebudu.
Patří Hrabal mezi klasiky české literatury? Ano. Oprávněně? Těžko říct. Příliš hlučná samota je mou první Hrabalovou knihou a i poslední. Mám raději díla, která jsou přímá a řeknou vše na rovinu. A ne, není to tím, že bych nechápala metafory a skryté významy. Chápu, co na díle lidé obdivují. Květnatost jazyka, délky souvětí, zajímavá přirovnání a celkovou práci s naším mateřským jazykem. Jistě, některé slovní obraty mi přišly zajímavé a těžko uchopitelné a pochopitelné. Ale když bychom si všechno tohle odmysleli, tak co zbyde?
Hanťovou náplní práce je lisování papíru. Při tom ale i chlastá, nechává se rozptylovat ať už zachraňováním knih, tak cikánkami, co za ním do sklepa chodí. Vzpomíná na mládí, ve kterém se až příliš často objevovaly incidenty s výkaly. A v současnosti se utápí v sebelítosti a samotu zahání čtením moudrých knih, ze kterých cituje, ale kterým nerozumí.
Související novinky (1)
Bouřlivá doba, Mysli na mě a další knižní novinky (32. týden)
07.08.2022
Citáty z knihy (1)
„Opřený o pult otevřené skleněné stěny automatu v Černém pivovaře piju popovickou desítečku, povídám si, od téhle chvíle, kamaráde, musíš na všechno být už sám, sám sebe musíš donutit, abys šel mezi lidi, sám sebe musíš bavit, sám se sebou hrát divadlo tak dlouho, než sám sebe opustíš, protože od teďka kroužejí jen samé melancholické kružnice, a tak jak jdeš dopředu, současně se navracíš zpátky, ano, progressus ad originem je regressus ad futurum, tvůj mozek není víc než hydraulickým lisem zpresované myšlénky.“
Kniha Příliš hlučná samota v seznamech
| v Právě čtených | 18x |
| v Přečtených | 1 645x |
| ve Čtenářské výzvě | 180x |
| v Doporučených | 110x |
| v Knihotéce | 306x |
| v Chystám se číst | 328x |
| v Chci si koupit | 57x |
| v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Příliš hlučná samota se na první pohled poměrně dost odlišuje od Hrabalovy předchozí tvorby, která byla plná humoru a přijímání života s úžasem. Tady na vás bude dýchat beckettovská osamělost, těžká kocovina a haldy filozofických myšlenek, které nutí k zamyšlení.
„...stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky,
jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky
jsou moje a ze mne a které jsem vyčetl...“
Hanťovo vyprávění pro mě bylo intimním pohledem do nitra člověka, který se potýká s vlastními démony a zkoumá smysl a podstatu života. Tak asi jako každý z nás...
Zajímavostí je, že Hrabal napsal Příliš hlučnou samotu celkem třikrát, přičemž každá verze se lišila ve formě a stylu.