Smrt v modré přehled

20.12.2023

(SPOILER) Komisař Leo Wechsler je takový sympaťák, že utáhne i různé nepřehlédnutelné závady knihy. Jako první a nejhorší musím zmínit klasickou soudobou bolest – mizerné korektury. Chybějící slova ve větách, pravopisné chyby či překlepy se nacházely prakticky v každé větě a působily úmorně. Kdo konečně božstvům v nakladatelstvích vysvětlí, že by měli dát přednost kvalitě před kvantitou?
Jako druhá věc, která mi zpočátku hodně vadila, byl stručný až strohý způsob zápisu. Minimálně celou první kapitolu jsem měla dojem, že čtu monitorovací zprávu k projektu z peněz EU. Čestně ovšem přiznám, že postupem doby mi daná záležitost přestala vadit a naopak mi sedla k příběhu a atmosféře Berlína dvacátých let, smrtící inflaci, bídě a špíně a zároveň hektickému ruchu a inspirativnímu uměleckému prostředí.
Vyšetřování případu se mi líbilo, klasická detektivní práce, prvek napětí mi bohatě stačil v obavách o Paulův osud. Této lince musím vytknout akorát fakt, že nebyl vyřešen případ utonulého v kanálu a v nejasných mlhách se ztratil i nápadník sestry Ilsy. Na druhou stranu toho jsem podezírala od začátku.
Dvě nejsilnější stránky autorky jsou jednak skvěle vystižená dobová atmosféra. Přes zmíněnou stručnost jsem se na místě ocitla, potácela se po prošlapaných schodech laciných činžáků, obdivovala rázovité moderní obrazy, kuckala v oblacích cigaretového kouře.
A jako druhou, ovšem pro mě nejdůležitější stránku zmíním perfektní vykreslení postav. Chtěla jsem napsat, že žádná není černobílá, ovšem na Muchlowovi bych kladnou vlastnost hledala obtížně a na členech Asgardské společnosti asi taky, ačkoli ti se jenom mihli na pozadí. Ale třeba Leo je spravedlivý policista, soucitný občan a milující otec, ale zároveň i trochu bezohledný workoholik. Podobnou charakteristiku bych dala dohromady v případě všech důležitějších postav včetně zavražděného.
Rozhodně doporučuji a těším se na další díl.