Kristina Vavřincova II – Žena přehled

06.06.2023

Ještě lepší než první díl, tady už s výjimečným hodnocením neváhám. Velká hloubka. O Undsetové jsem četla poprvé u Čepa, což je pro mě silné doporučení. Sice jsem si na ni ještě několik roků počkala, ale nezklamala jsem se. A mám velkou radost, že jsem se nezklamala, takový objev se mi poštěstí vzácně.

02.12.2018

uf, tak druhý díl byla síla !!! příběh graduje a autorka rozehrává silnou hru s emocemi, osudy...
!!! SPOILERY !!!
jednak sledujeme mnohem pestřejší život Kristiny, jako matka pržívá vše mnohem barvitěji, jak lásku k nově zrozeným životům - svým malým chlapečkům, tak její láska k Erlendovi se mění, vlastně čas jenom pro sebe měli pouze chvilku - když se stýkali "nezákonně" před svatbou, kradmé, hříšné chvilky...jakmile je po svatbě a čas by byl, Kristina už trpí nevolnostmi a obtížemi spojenými s těhotenstvím a také ji trápí pořád tak silné výčitky svědomí (v dnešní době až nepochopitelné...), do toho všeho musí jako mladá hospodyně převzít péči o velký dvůr, čeleď a konat...a jedná s úspěchem, získává si úctu lidí kolem..

Další část se týká jejich rodičů, zejména otce- těch několik desítek stran, kdy graduje Vavřincův čas na této zemi, zejména pak jeho odcházení - rituály, loučení se všech známých, okolí...Kristinino prozření že otec umírá a žal za vším, co nestihla vykonat, říct, žal nad svým sobectvím, teprve nyní poznaným...no, obrečela jsem to pořádně taky..bylo mi, jakoby odcházel můj příbuzný, můj otec... završuje se i vztah Ragnfridy a Vavřince, nádherně popsáno : "Ragnfrida cítila, že se jí tímto třetím prstenem znovu zasnubuje. Chce, aby věděla, až bude, snad už brzy, sedět u jeho mrtvého těla - že tento prsten je pojítkem mezi ní a mocnou, živoucí silou, která přebývá v tomto prachu a popelu.
Měla pocit, jako by se jí srdce v prsou rozskočilo a nepřestává prudce krvácet mladistvou krví - žalem nad ztrátou vřelé, živoucí milenecké lásky, kterou dosud oplakávala, a úzkostným štěstím z té bledé, skvoucí lásky, kteá ji unáší až k nejzažší hranici pozemského života. Skrze zlovětsnou tmu, která už brzy nastane, viděla záblesk jiného a laskavějšího slunce, cítila vůni bylin v zahradě na konci světa. "

graduje vztah Erlenda a Kristiny, kdy na konci druhé části se Erlend zaplétá do politiky, snaha o zvrhnutí krále se mu vymstí, prozrazen milenkou končí ve vězení...a div se světe, Kristininu lásku to je utuží, nevzdává boj o svého muže, kde nejsvětším jejím zastáncem je ve finále její bývalý snoubenec a nynější švagr - Šimon Andres...a společně se jim dílo podaří...

Kristina a Erlend..." ....A vyhrála. Hned od chvíle, kdy ji prvně políbil v háji na Hofvinu, až do dnešního políbení v sroubku na Husaby, než ho odvedli z vlastního domu jako bvězně, věděla, že ji Erlend miluje jako vlastní život. Nezacházel-li snad s ní dobře, věděla přece takřka od prvního okamžiku, kdy se s ním setkala, jak zacházel sám se sebou..."

těším se na další díl !!! p.s. v dnešní době se zdá až podivná ta silná a jednoduchá víra křesťanů v 14.století, síla zvyku, úcty...a zdá se až nepředstavtelné, jak se dobrovolně utápěli v něčem, co jim bylo odpouštěno...(vavřincova dilemata, Kristininy smutky, svízele ve vztahu s Erlendem...)
p.s.2 - a Vavřinec mi čím dál víc připomínal starého Daga Bjorndala z Gulbranssenovy trilogie...