Kristina Vavřincova I – Věnec přehled

První díl třídílné série mě dokázal připoutat k osudům mladičké Kristinky a později již dospívající Kristiny. Undsetová píše průzračným stylem, stejně jako horská bystřina tekoucí v jedné strouze, není styl autorky modernisticky komplikovaný, ale přesto je v mnoha pasážích krásný právě svou jednoduchostí. Osobně jsem více přívržencem komplikovanějšího psaní, takové faulknerovsky laděné vyprávění se mi líbí, pokud proplétání vět není samoúčelné, to mi u Undsetové chybí, přesto není její psaní a témata červenou knihovnou, řekl bych, že je seversky minimalistické a líčené události jsou leckdy kruté jak norské zimy. Určitě se chystám na další díly, protože ač jsem nebyl zcela nadšen prvním dílem, tak také nejsem zklamán, a autorce se povedlo ve mě vyvolat zájem o další osudy postav románu, nemluvě o tom, že první díl rozhodně nekončí nějakým uzavřením, spíše otevírá spoustu nezodpovězených otázek.