Veve721 Veve721 přečtené 317

☰ menu

Daredevil

Daredevil 2017, Frank Miller
5 z 5

Starší sešit "Daredevilův původ" byl až překvapivě dobrý, na to, že jde o retro. Sice trošku moc ukecaný, ale rozhodně ne nudný. Daredevil měl origin, který by mu jiní superhrdinové mohli závidět. Hlavním tahounem je ale Millerův "Muž beze strachu" a ten je prostě úžasný. Skvěle napsaný i nakreslený příběh s úžasně vyšinutou vražedkyní Elektrou ve vedlejší roli patří mezi ty, na které po přečtení tak lehce nezapomenete. Místy mi sice přišlo, že je Matt Murdock oproti Elektře až příliš nevýraznou postavou, ale ono je to asi dobře - právě proto je jejich vztah tak zajímavý. Bavilo mě to. Určitě jde o jeden z nejlepších komiksů, které v rámci Nejmocnějších hrdinů Marvelu vyšly a asi i jeden z nejlepších v mé knihovničce. Ráda si ho někdy znovu přečtu a nezabrání mi v tom ani to, že mi Romitova Elektra vzhledově připomína zlou čarodějnici... :D... celý text


Punisher

Punisher 2017, Mike Zeck
3 z 5

Punisher je ohromně zajímavá postava, to se mu nedá upřít. Jako seznámení s hrdinou byl tento svazek NHM perfektní. První retro sešit se samozřejmě nedá moc dobře zhodnotit, protože je jen vytrženým kouskem ze Spider-Mana. Kresba nic moc, obličej Punishera je úplná tragédie a ani kolorizace mi nesedla. Tento typ retra prostě není můj šálek kávy... O něco novější pětidílný příběh "Krvavý kruh" je úplně jiná liga. Přestože stále nejde o žádnou moderní kresbu, dá se na to koukat a některé panely byly až překvapivě dobře nakreslené. Minimálně Frank už nevypadá jako opičák... Hlavním plusem "Krvavého kruhu" však není kresba, ale příběh. První sešit mi dost připomínal filmy typu "útěk z vězení", s dalšími čísly to už šlo mírně z kopce. Popravdě nechápu, co některým čtenářům přišlo na rozuzlení překvapivé a nápadité, protože mně to připadalo jako klasická zápletka špionážního románu - nic extra výjimečného. S každou další stránkou navíc Frank propadal čím dál většímu smutku a depresím, takže vymizely i vtipné rýpance, které se mi líbily na začátku. A kresba mi přišla taky čím dál jednodušší s menším důrazem na detaily. I tak jsem ale nebyla zklamaná. Přestože bych byla radši, kdyby se celý příběh nesl víc v tónu prvního sešitu z věznice, u čtení jsem se bavila.... celý text


Ghost Rider

Ghost Rider 2018, Roy Thomas
5 z 5

Na Ghost Ridera jsem byla opravdu zvědavá, přeci jen jde o postavu, která se dost vymyká běžnému prototypu marvelovského superhrdiny. Johnny Blaze je na první pohled sympaťák - obyčejný dobrosrdečný chlap, který naletěl ďáblovi, upsal svou duši a teď neví, jak z téhle šlamastyky ven. Nedivím se, že jeho příběh čtenáře zaujal od prvního čísla. Starší sešit "Marvel Spotlight" mě překvapivě hodně bavil. Kresba nebyla úplně nejhorší, dalo se na to koukat a i příběh plynul svižně a byl plný zajímavých zvratů. Novější "Začarovaný kruh" byl perfektní, a kdyby se i zbytek držel jeho kvality, dala bych jasných 100%. Líbila se mi kresba, bavil mě příběh a vysvětlení příchodu démonů na Zemi bylo prostě epické. Připomnělo mi to ty lepší řady seriálu Supernatural (Lovci duchů), kdy Sam s Deanem bojují proti Lilithiným pečetím. Skvělý nápad a já byla zvědavá, jak to dopadne. Samozřejmě se v tomto svazku rozuzlení nedočkáme - příběh končí nedokončeně a je mi to docela líto. Je mi jasné, že celou řadu (35 sešitů) do jednoho NHMka narvat prostě nejde, ale i tak je to škoda. Zajímalo by mě, jak to Johnny nakonec rozlouskne. A to i přesto, že mě poslední dva sešity docela zklamaly. Neladily ke zbytku knížky jak kresbou, tak zmateným stylem vyprávění a nejvíc mi vadilo, že se vytratilo to mrazivé temno, které mi ke Ghost Riderovi prostě sedělo. I tak hodnotím tento svazek velmi kladně a rozhodně jde o jedno z nejlepších dílek vydaných v rámci NHM...... celý text


Nechcem počuť tvoj plač

Nechcem počuť tvoj plač 2017, Simona Rošková
3 z 5

V první řadě moc děkuju autorce, že se do tak morálně komplikovaného tématu vůbec pustila. Knížek zabývajících se poporodní depresí není moc a je to škoda, protože jde o stejně závažné psychické onemocnění, jako každé jiné. Simona Rošková navíc při psaní spolupracovala s několika psycholožkami, které jí pomohly dodat výslednému dílku ještě víc realističnosti a odbornosti. Nejvýrazněji je to poznat na kapitolách, kde se Soňa na psychiatrickém oddělení vyrovnává se svými činy. Tyto kapitoly hodnotím jako velký přínos a moc mě zajímalo, jak to se Soňou nakonec dopadne. Autorka ale nesází všechno pouze na jednu kartu a věnuje dost prostoru i jiným postavám, nejvíc ale švagrové Lucii, která taky nemá idylickou domácnost. Tato dějová linka mě na rozdíl od Soniny nebavila. Lucia a Miro mi jako postavy nebyli vůbec sympatičtí a celkově mě jejich příběh jen odváděl od hlavní hrdinky, která mě zajímala milionkrát víc. Radši bych stránky o Mirově problému vynechala a přečetla si ještě víc o Soni. Sonina linka mě bavila a zajímala. Napnutě jsem čekala, jestli se nakonec dočká happy endu a začlení se do běžného života. Každopádně jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a dozvěděla se něco nového o poporodní depresi.... celý text


Papíroví duchové

Papíroví duchové 2018, Julia Heaberlin
4 z 5

Když jsem si poprvé přečetla anotaci, okamžitě mě napadlo, že tuhle knížku musím mít! Autorka přišla s pořádně originálním nápadem, který musí nadchnout každého správného milovníka thrillerů. Těšila jsem se na pořádně šílenou a temnou jízdu, kdy budu napjatá při každé stránce. Jenže ono to tak drsné nakonec nebylo... Abyste mě chápali, tahle knížka mě ve výsledku bavila. Jenže první tři čtvrtiny knížky plynou spíše pomalu, hlavní hrdinka se pitvá v minulosti a ve výsledku spíš než o smrtící jízdě s kruťáckým vrahem čteme o veselém rodinném výletu plném jídla a hraní s kameny a zvířátky. Zhodnotit výsledné dílko je pro mě složité, protože bylo pojato úplně jinak, než jsem očekávala. Na jednu stranu šlo z tématu určitě vytěžit víc a místy mi přišlo, že se autorka zabývá mnohem víc vizuální stránkou textu než obsahovou. Na druhou stranu se jí podařilo vytvořit výjimečně realistické postavy, jejichž osud čtenáře zajímá do poslední strany. A ten závěr! Nebýt toho dokonalého zakončení, váhala bych mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale takhle jsem nepochybovala ani na chvíli. Kvůli tomu konci se tuhle knížku rozhodně oplatí přečíst!... celý text


Maskované město

Maskované město 2017, Genevieve Cogman
4 z 5

Většina čtenářů hodnotí druhý díl mnohem výše, než díl první. Já však v tomto budu výjimkou, protože se mi úvodní "Neviditelná knihovna" líbila o drobek více. Možná můžu shodit vinu na špatné období a stres ze zkoušek, díky kterému jsem nedokázala čtení věnovat dostatek pozornosti. Ale není to jediný problém, který s "Maskovaným městem" mám. Ačkoliv k sobě oba díly dokonale ladí po stránce grafické, po obsahové už to tak vyvážené nebylo. A to mi u série příide jako podstatný prvek - aby jednotlivé díly tvořily ucelený a dokonale sladěný příběh. Jenže tady tomu tak nebylo. Zatímco první díl jsem přirovnávala k filmech o dobrodružném knihovníkovi Flynnu Carsenovi, druhý díl byl svým příběhem mnohem více podobný Plánu útěku, což je film, kde se Silvester Stallone nechá zavřít do nebezpečné věznice, aby odtamtud pak mohl utéct. Oba filmy jsou opravdu skvělé, ale dohromady spolu nefungují. To, co mě bavilo v prvním díle, jsem ve druhém nenašla. A přestože mi "Maskované město" nabídlo mnoho jiných "dobrot", radši bych zůstala věrná původní chytré a sarkastické Irene. Tím ale nechci nikoho odradit, protože tato knížka rozhodně za přečtení stojí a mě vážně moc bavila. Jen se v mých očích nevyrovnala prvnímu dílu.... celý text


Milenec z temnot

Milenec z temnot 2010, J. R. Ward (p)
4 z 5

Sexy upírský válečník s gigantickými svaly a krásná poloupírka, po které touží každý chlap. Je to klišé, co si budeme nalhávat... Ale skvěle napsané klišé! Autorka svoje dílko okořenila pořádnou dávkou humoru a sarkazmu, což je jen jeden z důvodů, proč mě tolik bavilo knížku číst. J.R.Ward píše opravdu svěže a čtivě, to se jí upřít nedá. Jednoduchá romantická zápletka si nehraje na psychoanalýzu a hrdinové jsou dostatečně sympatičtí. I když mi Wrath místy připadal trochu moc změkčilý, neodrazovalo mě to od čtení a přestože mě více zaujaly jiné postavy, než ústřední dvojice, nekazilo mi to výsledný dojem z knížky. Naopak mě to navnadilo na další díly.... celý text


První život

První život 2018, Gena Showalter
5 z 5

Tahle knížka je opravdu dokonalá! Dokonalá, dokonalá a ještě jednou dokonalá! Hlavní hrdinka mi byla okamžitě sympatická - není to žádná křehkoučká květinka, kterou musí chlap na každém kroku zachraňovat. Naopak je soběstačná, chytrá, zajímavá a její posedlost čísly ji odlišuje od mnoha tuctových knižních postav. Navíc má skvělý smysl pro humor. (Moje nejoblíbenější scéna je, když ji donutí navlíct se do holčičích šatiček s volánky a ona to komentuje slovy: "Super, budu ta nejkrásnější princezna v ústavu." :D) Byla jsem napnutá a až do poslední stránky jsem netušila, jak první díl této skvělé série dopadne. Teď, když už to vím, netoužím po ničem jiném, než po dalším díle... Já nutně potřebuju pokračování! A vám, kdo jste první díl ještě nečetli, říkám: "Na co proboha ještě čekáte?" ;)... celý text


Chlupatý a nebezpečný

Chlupatý a nebezpečný 2017, Skottie Young
5 z 5

Rocketova první sólovka stála za to! Ať už je ve skupince se Strážci galaxie nebo jen někde sám s Grootem, pořád je to náš starý dobrý mýval s prořízlou tlamičkou a jeho vlastní řada nám jen dokazuje, jak moc soběstačná a originální jeho postava je. Celý příběh těží hlavně na drzých fórcích, které jsou (díkybohu) opravdu vtipné a já se pěkně nasmála. Samotný příběh není ničím moc výjimečný, naštěstí si na to ani nehraje. Autor Skottie Young výborně pochopil mývalovu podstatu, co je na něm zajímavé a co chtějí čtenáři vidět. Přesně to nám také dal. Bláznivá a lehce infantilní kresba s použitím zářivých barviček, sprosté vtípky a spousta střílení a utíkání. A jako bonus samozřejmě Groot, bez něho by tahle dvojka nebyla kompletní. I když... bylo příjemné v posledním sešitu vidět, že si autor dokáže se svým hlavním hrdinou poradit i bez jeho tichého přítele. Obávala jsem se, že kdyby byl Rocket sám bez Groota, nebyl by tak zajímavý, ale bála jsem se zbytečně. Mývalovo dobrodružství s Brutálem byla stejná jízda jako všechny ostatní příběhy.... celý text


Knihkupkyně

Knihkupkyně 2018, Cynthia Swanson
4 z 5

O tom, jak dokáže jedna vteřina změnit celý život. O spletitých cestách osudu, o náhodě a o smrti, která se nevyhýbá nikomu. O lásce, rodině, dětech, ale i o síle přátelství a snech o kariéře. O tom všem je tahle knížka. Ale dá vám mnohem víc než jen klasický romantický příběh o ženě s nelehkým osudem - tohle je totiž dílo, které vám změní pohled na život. Autorce se podařilo napsat výjimečně čtivé dílo, které budete hltat do poslední stránky, čekat na závěrečné rozuzlení, a když k němu pak dojde, bude vám jasné, že jinak to ani skončit nemohlo...... celý text


Prekliata

Prekliata 2015, Ružena Scherhauferová
2 z 5

Knížka má opravdu dokonalou obálku, která dokáže na první pohled zaujmout. Taky název zanechá ve čtenářích dojem, že tohle bude pořádná hororová jízda. Bohužel jde jen o zdání, které klame. Přestože je děj zajímavý a má skvělou myšlenku, rozhodně nejde o horor. Spíš o kabelkový román s maličkou kapkou psycho thrilleru. Příběh přitom začal opravdu nadějně - parádně mrazivý popis starobylé vily, krvavé tajemství a bláznivá sousedka, která hlavním hrdinům pořádně zkomplikuje život. To je základ pro dobrý příběh. Bohužel je to také veškerý děj knížky. Zbytek je vycpaný rozhovory ukňourané naivky Melisy a samolibého blbečka Gabriela. Po několika kapitolách budete doufat, že ty dva už konečně někdo zavraždí a nebudete tak muset poslouchat jejich šišlání. :D Škoda. Přitom prvotní nápad byl skvělý. Vila s tajemstvím. Jeho rozluštění se ale vleklo, děj byl vystavěn hlavně na dialozích postav, ne na akci. První strašení začne až na 140 straně. Závěrečné vysvětlení mi přišlo příliš jednoduché a mnoho otázek zůstalo i nadále nezodpovězených. Nepochybuju, že si knížka své nadšené čtenáře najde, jen bych ji doporučila spíše fanynkám ženských románů, než milovníkům řádně krvavých thrillerů.... celý text


Pozývam ťa na večeru

Pozývam ťa na večeru 2018, Jana Benková
4 z 5

Jsem ráda, že "Pozývam ťa na večeru" patří mezi autorčiny povedenější kousky. Téma redaktorské práce Janě Benkové prostě sedne a já si vždy ráda přečtu román z tohoto prostředí. Stejně jako série o reportérce Simoně, tak i Zuzanina lovestory stojí za pozornost. Samozřejmě ji doporučuju spíše ženám, protože jim je přednostně určená. Nejde o žádné literární veledílo s filozofickým podtextem, ani si na to nehraje. Proto dávám hodnocení krásné 4 hvězdičky, protože v rámci svého žánru šlo o velmi dobře napsané dílko. Hlavní hrdinka má zvláštní smysl pro humor a autorka s ní umí dokonale pracovat. Líbí se mi odlehčená atmosféra celého příběhu, nedokonalost hlavních hrdinů a hlavně vtipné situace, do kterých se neustále dostávali. Jsem až překvapená, nakolik se tahle tenounká novelka liší od většiny klišoidních novodobých romancí. Žádní dokonale krásní a chytří hrdinové, žádné cudné a poslušné krasavice a rozhodně ne láska na první pohled... To tady nenajdete a jsem tomu moc ráda. Kéž by bylo víc takových románů a hrdinek, které si ze sebe umí udělat srandu. A kéž by měly knížky z edice "Emma love" víc stran...... celý text


Neplakej

Neplakej 2018, Mary Kubica
4 z 5

Užívala jsem si každé slovo - to je také dalším velkým plusem této knihy, autorka má úžasný sloh. Její popisy mě ani na vteřinku nenudily a líbilo se mi, jak si hraje se slovíčky. Stejně skvěle jsou zpracovány i charaktery hlavních postav. Nejdokonalejší na nich je to, jak jsou nedokonalé. Quinn je hloupá a bojázlivá, Alex je až přehnaně dobrosrdečný a hodný. Oba si mě dokázali získat a já jim držela palečky. Abych to shrnula: "Neplakej" je skvělé dílko jak po stránce slohové, tak po stránce obsahové. Realistické postavy, napětí, mrazivá atmosféra a naprosto odzbrojující závěr, který vás položí na lopatky. Za sebe rozhodně doporučuju dát jí šanci! ;)... celý text


Anna a Šarlota

Anna a Šarlota 2016, Mária Blšáková
4 z 5

Vždy, když u hodnocení nějaké knížky váhám, položím si otázku, která mé dilema rozlouskne. "Existuje něco, co bych na knížce ještě vylepšila, aby byla dokonalá?" U této jsem si ale otázku pokládat nemusela, protože jsem už dopředu znala odpověď. Ne, nenapadá mě nic, co bych na "Anně a Šarlotě" změnila. Potenciál příběhu autorka využila naplno. Ač se mi ze začátku hlavní hrdinka zdála nesympatická a její maminka otravná, nepředělala bych je. Všechny jejich negativní vlastnosti byly důležité pro děj i rozvoj jejich vztahu. Líbilo se mi využití handicapovaných postav, které bojují s nepřízní osudu. Pozitivně jsem vnímala i romantickou linku, která nebyla prvoplánová ani přehnaně neuvěřitelná, jak tomu často bývá u jiných knížek. Tohle nebyla láska na první pohled, vůbec ne. Šarlota si ke svému princi nacházela cestu postupně a opatrně překonávala prvotní nedůvěru. Rozhodně nešlo o nějaké romantikuš klišé, kterých je teď všude plno.... celý text


Pět

Pět 2015, Ursula Poznanski
4 z 5

První díl série o Beatrici Kasparyové rozhodně nebyl žádný propadák. Skvělé moderní téma zapracované do krimi zápletky je originálním uchopením žánru a dokáže zaujmout mnohé čtenáře. Navíc z celé knížky vyzařuje autorčin upřímný zájem o hledání "kešek", což je sympatické a příběh je díky tomu zase o něco čtivější. Proč jsem tedy srazila knížce jednu hvězdičku? Problémem není samotný geocaching, s tím si autorka poradila na výbornou. (Získala si mě hlavně využitím noční keše.) Jde však o ten zbytek příběhu - o ty vycpávky, které už tolik zajímavé nejsou. Místy jsem se kapku nudila, hlavní hrdinka byla občas pěkně otravná, jindy mě přiváděl k šílenství laxní přístup vyšetřovatelů, kteří mají na vše času dost a po vyluštění souřadnic jdou klidně spát, místo toho aby běželi místo činu. Možná jsem už trošku zdegenerovaná koukáním má Kriminálku Miami a New York, ale když vyšetřuju vraždu a získám novou stopu, tak přece nepůjdu v klidu spinkat, no ne? :D... celý text


Blízko obzoru

Blízko obzoru 2017, Jessica Koch
5 z 5

Vím, že je to trošku trapné, ale knížku "Blízko obzoru" jsem si pořídila jen a jen kvůli pěkné obálce, přestože klasické romanťárny téměř nikdy nečtu. (A když už se k nějaké dostanu, tak se mi v devadesáti procentech případů nelíbí.) Takže jsem se dost bála, jak u mě tento parádně "oháknutý" román pochodí. Nekonec jsem byla dost mile překvapená... Po přečtení anotace čekala jen nějakou béčkovou romantiku, ve které se hlavní hrdinka zamiluje do těžce nemocného frajírka a společně budou kňourat nad jeho tragickým osudem až do poslední kapitoly. Omlouvám se! Měla jsem vůči tomuto dílku předsudky a tím jsem autorce dost křivdila, protože její příběh mi dal mnohem víc. Přitom právě o tom knížka je - že by lidé neměli soudit druhé jen podle prvního dojmu. Když už nic, musím minimálně vyzdvihnout autorčin styl psaní. Kdyby totiž stejný příběh napsal někdo jiný, nemusel by být ani z poloviny tak úžasný. Jessica dala do psaní všechno - humor, ironii, romantiku, strach i smutek. A při čtení to s ní pociťujeme i my, čtenáři. To je poznávacím znamením dobrého spisovatele. Nakonec už jen dodám, že já u knížek nebrečím skoro nikdy, ale "Blízko obzoru" mi dalo vážně zabrat...... celý text


Potomkovia bohov

Potomkovia bohov 2017, Vita Jamborová
3 z 5

Přestože jsem označila romantickou linku za jedno velké klišé a stále jsem přesvědčená, že bez ní by byla knížka o pár bodíků lepší, nemůžu říct, že by se mi "Potomkovia bohov" nelíbili. Právě naopak. Autorka se nebála zariskovat domáckým prostředím, svůj svět promyslela do nejmenších detailů a dala si záležet i na rádoby historických spojitostech s mimozemšťany. Tyto drobnosti mě opravdu nadchly a já si užívala autorčinu neuvěřitelnou fantazii. Přestože jsem se bála, že půjde o dílko podobné jednomu ze slavných sci-fi seriálů, Vita Jamborová mě překvapila až nečekanou originalitou. V této drobounké knížečce se milovníkovi sci-fi dostane vše, co by si mohl přát - mimozemské rasy se zvláštními schopnostmi, skvělá technika, pokusy na lidech, roboti, cestování časem i vesmírem, jiné planety, apokalypsa a mnoho dalšího... Hlavní hrdinka mi sice ze začátku lezla na nervy, s každou další kapitolou je však sympatičtější a dospělejší. Přestože bych ji rozhodně nenazvala mou nejoblíbenější postavou, fandila jsem jí a to je nejdůležitější. A kdo byl tedy mým favoritem? To není těžké uhodnout - jako velký kočkomil jsem si okamžitě zamilovala zrzavého kocourka Vasila a pak taky ukrajinského frajírka Vladimíra. Vlado byl vtipný, zábavný a pořád plný dobré nálady, kterou dokázal při čtení přenést i na mě.... celý text


Ty vyber, kdo přežije

Ty vyber, kdo přežije 2017, Stephan R. Meier
2 z 5

Musím přiznat, že tohle je opět jedna knížka, nad jejíž hodnocením jsem příšerně dlouho váhala. Polovina děje, která se zabývala minulostí Billa a Mitche mě k smrti nudila (nejvíc jsem umírala nad nekonečnou a hlavně zbytečnou kapitolou o summitu). Na druhou stranu Sparkova finální čtvrtina mě bavila ohromně - hltala jsem každou stranu. Příběh Taylorovy matky mě taky zajímal, jen škoda, že dostal tak málo prostoru, což je vlastně hlavním problémem knihy. Z celého dílka mám totiž pocit, že autor pořádně nevěděl, o čem chce psát. Kapitoly se (hlavně zezačátku) všelijak střídaly bez jakékoli logické posloupnosti, ve finále to na první pohled vypadá, že hlavní zápletkou není Spark v Edenu (jak slibuje anotace), ale Billův a Mitchův nuďácký summit, což je obrovská škoda! Jak Sparkův, tak Taylorův příběh jsou mnohem zajímavější a zasloužily si více stran. Pořád bych ale byla ochotná dát knížce víc hvězdiček, nebýt však toho konce! Tím si autor vysloužil naštvané hodnocení. Hodně naštvané! Nechci vám vyspoilerovat konec, ale můžu alespoň prozradit, že je extrémně zrychlený a hlavně nedokončeně otevřený. Kruci, tak proč autor tolik plýtval stránkami na nudnou historii firmy Eukarion, která stejně nikoho zajímat nebude, a místo toho nevěnoval více prostoru Sparkovi se Sunday?! Pokud autor napíše druhý díl, kde vše dořeší a uzavře, pak jsem ochotna i u tohoto dílka dodatečně zvýšit hodnocení, ale takhle nemůžu. Tak skvělý nápad a tak nedotažený!... celý text


Síla

Síla 2017, Siri Pettersen
5 z 5

Když jsem četla první a druhý díl, tak jsem nechápala, co ta téhle sérii všichni vidí. Jako jasně... byla dobrá, ale zase ne až tak totálně úžasná, abych o ni mluvila, kudy chodím. Spíš bych ji označila za průměrnou. Po dočtení třetího dílu už však chápu, čím Siri Pettersen své čtenáře okouzlila. Konečně jsem jí i já přišla na chuť. Závěrečný díl trilogie mě naprosto odrovnal! Již od prvních stran jsem se do příběhu ponořila a nemohla se od jeho stránek ani na chvilku odtrhnout. Zamilovala jsem si nový svět Umpiri, který měla autorka výborně promyšlený a našla jsem si cestu i k oběma hlavním hrdinům, přestože mi v minulých dílech často lezli na nervy. Nejvíc oceňuji to, jak se v "Síle" propojily všechny osudy a jak do sebe vše krásně zapadlo. Autorka nenechala ani jednu vedlejší postavu zmizet v zapomnění, naopak i toho nejnenápadnějšího civila využila na maximum. Díky tomu se dozvíme o majiteli čajovny Lindrim, Eirikovi Ravnhovském a jeho synovi Teinovi, o Graalovi v lidském světě, pár odstavců dostane i věčně mladý Vetle s maminkou Ramojou a nezapomene se ani na bývalého člena Rady Urda Vanfarina... "Síla" je dokonalým slepencem všeho, co se kdy v předchozích dílech mihlo. Navíc je úžasně čtivá, napínavá a zajímavá. Neumím si představit lepší a překvapivější závěr série, než s jakým přišla Siri Pettersen. Existují hromady a hromady předvídatelných knížek, Havraní kruhy k nim ale určitě nepatří. V Hirčině vesmíru se nedá dopředu odhadnout vůbec nic!... celý text


Holčičí tajnosti - Kámošky od A do Z

Holčičí tajnosti - Kámošky od A do Z 2012, Jacky Goupil
3 z 5

O 48 stránkovém komiksu se toho nedá moc napsat. Obzvlášť, když jde jen o sbírku krátkých stripů sloužících jen k pobavení čtenáře. Spousta vtípků mě rozesmála a musím uznat, že autoři rozhodně mají smysl pro humor. Některé byly tak dobré, až se divím, že už jsem je dávno neobjevila jako na něčí zdi na facebooku. Tohle je přesně ten typ humoru, který vládne sociálním sítím. ;) Na druhou stranu se v sešitku místy objevují i hodně trapné fórky, zakládající se na věčných klišé, které mi prostě vtipné nepřišly. Dalším drobným mínusem je nedostatečná charakteristika a vývoj postav. Přestože jsem si opět našla pár drobností, které bych vytkla, pozitivní dojem nakonec přebil veškerá negativa. Přispěla k tomu hlavně sympatická kresba ilustrátorského dua Dentiblù. K vizuální podobě dílka nemám jedinou výtku - moc se mi líbí a dokonale ladí k obsahu. Asi bych tento komiks doporučila spíše mladším dívkám, protože se dokážou lépe vcítit do myšlení hlavních hrdinek. Jsem přesvědčena, že "Holčičí tajnosti: Kámošky od A do Z" jsou skvělou volbou, pokud chcete potěšit svoji kamarádku milým dárkem. A taky jsem si jistá, že ať už si komiks přečte kdokoliv, určitě si najde alespoň jeden strip, nad kterým se zasměje...... celý text