TakySimona
přečtené 382
Múza z lodi Argó
2016,
Sjón (p)
Tohle je přesně ten styl vyprávění, které chci čítávat. Opakovaně. Na hladině klid, v hloubce archetypální bouře. Navíc podané s lehkostí a ironií mazaného lišáka, který zabíjí, jen když má hlad. Naprosto stejným dojmem na mě působil samotný autor, na besedě se severskými autory ve studentském klubu v Celetné, v rámci Světa knihy. K jednotlivým motivům a scénám knížky se můžete opakovaně vracet a promýšlet, domýšlet a snažit se je pochopit v souvislosti s vašim osobním příběhem. A co na tom, že vy se OBVYKLE z člověka na ptáka (a opačně) neměníte. Jednou větou? Kterak suchar díky naslouchání starým příběhům a krádeži k malému, ale sytému štěstí přišel.... celý text
Viktorie
2016,
Jana Maternová
Ve snaze o pestrost čtenářských zážitků jsem si po vysoce intelektuální, reflexivní, na děj naprosto rezignující próze chtěla dopřát čistý příběh. A taky chtěla zjistit, co místně příslušná regionální stanice Českého rozhlasu propaguje za literaturu. Zrodil se z toho výběrový omyl roku. Měla jsem dát na instinktivní nevoli, která se ozvala hned nad typografickým vypravením knížky a výtvarným pojetím obálky. Nechci být na malé knižní nakladatelství přehnaně přísná, tak vyčtu pouze to přehusté řádkování textu. Autorka své vyprávění příliš do odstavců nečlení, takže s každou stránkou se vám před oči vyvalí těžce čitelný monolit písmen. Chápu, s každou stránkou rostou vstupní náklady na tisk, ale tohle je moc i pro to mnohými vzývané letní, oddechové čtení „na pláž“. Ale to je forma, a obsah je pro mě mnohem horší. Jestli takto chce vědomě psát zkušená, vzdělaná žena, pak se nesmí divit, že je v očích některých termín „ženská literatura“ opravdovou nadávkou. Netvrdím sice, že literatura musí život odrážet dokonalým zrcadlem, v poměru 1:1, ale jestli takto žijeme, pak tedy rozhodně nemluvíme jako postavy tohoto románu. Příklad: Hladový muž se vrátí z práce a vyčítá své manželce, že za celý den „nic neudělala“ slovy: „Tys nepekla? Domluvili jsem se přece, že když zůstaneš doma, postaráš se o domácí chléb“. Příběh vrší jedno klišé za druhým, věty jsou téměř holé, metafory plytké. Vnitřní hlas „přihlížitelů“, to jsou ty pasáže psané kurzívou, jak z té nejhorší motivační esoterické příručky. Milostnou scénu v příměstském penzionu, plnou podstatných jmen uvozených kapitálkami, jsem ještě zvládla v naději, že se na dalších stránkách s ulehčením dozvím, že se jedná o parodii na červenou knihovnu, ale scéna na Karlově mostě předcházející Viktoriině útěku do ciziny, k „sobě samé“, je absurdně z prstu vycucaná. Tohle je vážně teď a tady nemožné. Vracím tedy knihu nedočtenou a zde na DK nehodnocenou do koloběhu jiných čtenářských očí a dlaní, protože se mnou se takovéhle pojetí psaní naprosto míjí.... celý text
Točité věty
2015,
Daniela Hodrová
Nemohu posoudit tento román v kontextu předchozí autorčiny tvorby, protože tohle byla první knížka, kterou jsem od ní, motivována udělením ceny Magnesia litera, přečetla. Knížka vrchovatě naplňuje, co svým titulem slibuje. Je plná cizelovaných, dlouhých a složitých souvětí, která jsou natočena na jádra, která představují hlavně reálně žijící osoby, ať už autorčini současníci nebo velké postavy české literární historie. To celé občas lemováno jak hrdiny řeckých mýtů, tak odkazy na C.G. Junga a jeho archetypy. Námitky depresivnosti odmítám, protože dokud neumřeme sami, umírají nám resp. budou umírat naši blízcí i vzdálenější. Tedy obecně lidská situace, kterou se musíme učit nějak ustát. Jsem vděčná každému, kdo mi nechá nahlédnout do svého strukturovaného rozmýšlení, takže za mě, tu, která netrvá na sériovém rychlopříběhu cesty z A do B, velká spokojenost.... celý text
Vyjádření
2016,
Vladimír Kokolia
Tento špalík bude podložkou pod mou rovnováhu napořád. Zarážkou mého poraženectví. Narovnávačem svěšených koutků. KáPéZetkou. Obsah i forma kokoliovsky precizní. První kniha, která sumarizuje obsah publikovaný na sociální síti ne pro snadnou možnost na něm vydělat, ale jako příležitost těšit se z něj off-line. Poklad nepotřebuje doklad, a to ani příjmový, ani výdajový. :-)... celý text
Island - Život s nádechem ledu
2015,
Eva Učňová
Autorka měla u nás v knihovně o této své knize resp. svém pobytu na Islandu resp. o praktických tipech pro studenty/tuláky/dobrodruhy besedu. Chtěla jsem jí dát přečtením knihy druhou šanci, ale ani ta mě nakonec příliš nepřesvědčila. Osudy zpovídaných jsou jistě zajímavé, ale buď autorka výpovědi NIJAK literárně neupravovala, nebo není příliš zdatná stylistka. Dále se mi pranic nelíbila typografie a "splývání" obrázků na stránkách obrazových příloh. Je to škoda, kvalitní křídový papír a tisk by si zasloužil i odpovídající obsah. Jsem asi zhýčkaná cestopisy jiných autorů resp. předtiskových přípravců. :-)... celý text
Pan Gwyn
2015,
Alessandro Baricco
Alessandra Baricca jsem objevila asi před 8 lety a v jednom rychlém sledu přečetla Hrad z písku, Oceán, moře i Hedvábí. A byla nadšena. Pak přišla pauza, přestože jsem věděla, že ve slovenštině (kterou vládnu i aktivně docela obstojně a moc se mi líbí), existují další přeložená díla. A teď Pan Gwyn... jako byste na ulici náhodně potkali životní lásku a sedli si s ní na čaj, na půl hodiny, než se vrátí zpět ke svým. Všechno je zpátky, mezičas jako by nebyl a zase nic nebude. Skvělý příběh, ohňostrojová oslava jazyka, vyprávění příběhů, lásky k moudrosti a knihám, které ji nesou. Oslava mužského přátelství, humoru a svědectví o tom, že lidi bez zábran to mají nepřekvapivě vždycky snadnější a ÚSPĚŠNĚJŠÍ, než my pochybující váhavci. Oslava gest a symbolů, pomník magorům, jdoucím tvrdohlavě svou okrajovou, ale jasnou cestou. Mystifikace, tajemství a radost z okamžiku prozření. V hlavě narůstá krátký seznam lidí, kterým bych tu knížku chtěla dát.... celý text
Schroder
2015,
Amity Gaige
Trošku přímočařejší příběh, než jaké obvykle vyhledávám, ale vůbec ne špatný. Plusové body mu určitě přidává ta stylizace do "výzkumné zprávy", analytický rozbor příčin mlčení a varování před tím, jak může dopadnout snaha o předirigované, přeplánované, ultrasterilní dětství našich potomků. Vadily mi ale dvě věci. Dobové pozadí útěku hlavního hrdiny z tehdejší NDR je podáno tak předžvýkaně, že to musí být českým čtenářům generace paní spisovatelky až k smíchu. Ale dobře, my toho o amerických dějinách taky moc nevíme. Druhá námitka je zásadnější, psychologická. Je příliš poznat, že příběh muže psala žena a nevyhnula se projekci. Konkrétně scény (a dialogy) okolo narození dítěte, by jistě ráda prožila (a slyšela) nejedna nastávající maminka, ale jestli existuje taková šťastná mezi čtenářkami zde na DK, ať mi napíše do zpráv a pošlu flašku dobrého vína jí&jejímu spolurodiči. A obsah stran 252-256 je prostě póza, póza a zbytečná póza.... celý text
Modlitba argentinských nocí
2011,
Marek Vácha
Úvahy a komentáře Marka Orka Váchy jsou tím základem, na kterém se mohou sejít všichni, kteří dokáží vnímat současnost bez předsudků. Smiřuje selský rozum, dar víry i přísnou logiku přírodních věd. A po stránce řemeslné, tedy literární, stručné, precizně formulované, široce srozumitelné a bez stopy vzdělanecké pýchy. Aneb, s trochou nadsázky, hlas PRO bloudící na obou pólech pouště. :-)... celý text
Pěší putování
1982,
Robert Walser
Moje první zkušenost s drobnými texty Roberta Walsera a hned spříznění na druhou. Naprosto sbíhavý způsob humoru a nazírání na svět i sebe. Téměř s časem asynchronní, málem bych nepoznala, že to není můj současník. Pro mě osobně velký začátek.... celý text
Čerň a stříbro
2015,
Paolo Giordano
Nemyslím si, že by měl Paolo Giordano nějaké orientální kořeny, ale jeho třetí do češtiny přeložená kniha pro mě dokazuje, že je to spisovatel téměř kaligrafický. Na malém prostoru, stručnými tahy provedenými v "pouhých" dvou barvách, dokáže namalovat celou studii o lidské křehkosti. O křehkosti těla, když jej napadne zhoubná nemoc, o křehkosti vztahů, když jsou v zájmu své vlastní "pohodičky a klídečku" outsourcovány na další osobu, o křehkosti duše introverta. Přesto hodnotím "pouhýma" čtyřma hvězdičkama. Dala bych přednost malinko vypointovanějšímu závěru, tedy s pýchou rozhodně ničím neomluvitelnou bych vyprávění trošku jinak strukturovala.... celý text
Holčička, která spolkla mrak velký jako Eiffelova věž
2015,
Romain Puértolas
Vzdala jsem v půlce. Tohle je asi ta "odpočinková" literatura, kterou tedy já k životu skutečně nepotřebuju. Autor se sice nebere tak ukrutně vážně jako třeba takový Paulo Coelho, ale jinak z románu trčí naprosto zřetelně schematismus a snaha zalíbit se. Všechny ty odkazy na televizní kulturu, plytká přirovnání a nakonec přece jenom pozitivnost všech, to opravdu není můj šmirglpapír. Děkuji, dávám k dispozici jiným.... celý text
Proč existuje svět? : existenciálně detektivní pátrání
2014,
Jim Holt
Takový americký průlet moderní filozofií, vhodný pro ty, kdo si z filozofie z různých typů škol nic nepamatují, protože se probírala pouze marxistická. Dobrý rozcestník podaný jazykem srozumitelným pro všeobecně rozhlédnutého člověka.... celý text