knizni_brouk
přečtené 4
Pod štítem magie
2023,
KayLynn Flanders
Nejprve chci říct, že si jsem plně vědoma toho, že tato kniha není žádnou velkolepou výpravnou fantasy pro dospělé, nýbrž fantasy příběhem pro mládež. A na to ve své recenzi vezmu ohled. Nicméně existují fantasy pro mládež, které jsou napsány tak, že baví všechny věkové kategorie, že jsou jak velkou fantasy pro mladší čtenáře, tak zároveň i jednoduchou a příjemně oddychovou, avšak hezky propracovanou fantasy literaturou pro ty starší. Patřím mezi ty starší čtenáře a tuto knihu bych mezi výše popsané nezařadila. Patřím mezi ty starší čtenáře, avšak tuto knihu bych mezi výše popsané nezařadila. Byl to příběh, který mě nijak neurazil, nefrustroval a nelituji, že jsem se do jeho čtení pustila (měla jsem jej koneckonců vyhlédnutý delší dobu), ale zároveň mě nijak zvlášť nenadchl a pokud si jej vůbec budu pamatovat, tak jen jako takovou ne vyloženě špatnou, ale ani vyloženě skvělou fantasy. Řekla bych, že příběh měl potenciál, ale nebyl tak propracovaný, aby tento potenciál mohl dobře vyniknout a byl zcela naplněn. (Proto mám raději příběhy byť jednoduché, ale skvěle propracované.) Uvidím, zda to autorka v příštím díle vylepší. Myslím si však, že kniha by se mohla líbit mladším čtenářům (přibližně od čtrnácti patnácti let), kteří z fantasy nemají ještě tolik načteno a mají rádi bojovné hlavní hrdinky a hledají něco jednoduššího, nekomplikovaného a s minimem postav, aby se jim to dobře četlo, a zároveň by v příběhu rádi i nějakou tu drobnou romantiku.... celý text
Vražda v Mallowan Hall
2023,
Colleen Cambridge (p)
Není to vyloženě druhá Agatha Christie, ale je to moc hezký detektivní příběh v jejím stylu, ve kterém dokonce vystupuje i sama Agatha (a tentokráte ne jako hlavní postava v příběhu o svém tajuplném jedenáctidenním zmizení). Bylo vskutku pěkné po delší době narazit na něco, kde krev netekla proudem a nebyla to soutěž o co nejmorbidnější způsob vraždy. Začetla jsem se dost rychle, autorka má takový odlehčený styl, který odpovídá klasické anglické detektivce. Proto knihu doporučuji všem, kdo hledají spíše oddychovější, ne tak krvavý detektivní příběh, u kterého se i pousmějí. Detektiv navíc tentokráte nepatří mezi panstvo, nýbrž mezi služebnictvo. V angličtině jsou v této sérii již dva další díly, pokud budou přeloženy do češtiny, určitě si je přečtu. POZOR, MOŽNÝ SPOILER: Agatha zde v procesu vyšetřování vystupuje spíše jako konzultantka. Protože to, že píše detektivní příběhy, přeci ještě neznamená, že musí být nutně schopná vyšetřin reálný zločin. Vyšetřování se chopí Phyllida, hospodyně Mallowanových, zarytá obdivovatelka Hercula Poirota, které se rozhodne zapojit své šedé buňky mozkové a ten případ vraždy vyřešit sama, neboť není spokojená s tím, jakým způsobem se vyšetřování chopila policie. Phyllida je velmi osobitá a rázná mladá žena se smyslem pro povinnost. Vyšetřování vraždy se tak samozřejmě věnuje vždy až tehdy, když je zabezpečen chod domácnosti. Přestože jsem si ji téměř okamžitě oblíbila, musím říct, že mi občas vadilo, jakým způsobem strkala nos do oficiálního vyšetřování a v podstatě jej až mařila. Zároveň mě mátlo, že by si jako hospodyně mohla k policii dovolit to, co si k nim dovolovala. Kniha obsahuje mnoho pasáží, které reflektují postavení a hiearchii služebnictva v oné době, díky čemuž se nyní zpětně zamýšlím nad tím, jakou výhodu vlastně měli Hercule Poirot, slečna Marplová, Tommy a Pentlička a další velcí detektivové, kteří nemuseli přerušit své pátrání jen proto, že zrovna museli jít obsluhovat panstvo při odpolední svačině.... celý text
