Hwaelos
přečtené 1115
Železný starkofág
2021,
Dan Slott
Dvojka Iron Mana je všechno, po čem může fanoušek mainstreamového komiksu toužit. V pouhých 11 sešitech zvládl Slott představit tři úplně odlišné padouchy a asi deset vedlejších postav s různými motivacemi, k nimž máte šanci si získat vztah. Vybudoval příběh, který se v této knize větví do x paralelních linií, a přestože v nich všechny ty hlavní i vedlejší postavy účinkují, nikdy neztratíte přehled. Je tady spousta akce, ale pořád nemáte pocit, že jde primárně o ni. Dialogy jsou chytře napsané, děj pořád odsýpá a je to protkané i pasážemi, které akcentují velmi současná témata (jak přistupovat k etice a právům umělé inteligence, vznik a potenciální nebezpečí metaverz atd.). Zkrátka je to v zásadě dokonalá zábava a kdyby se podle ní natočil film, byl by to patrně nejlepší projekt MCU od Infinity War. Pozor - je to popkorn. Není třeba čekat dalšího Bendisova Daredevila, ale měřeno mainstreamovým superhrdinským čtivem tomu prostě není, co vytknout. Což bych mimochodem zrovna od ironmanovské řady nikdy nečekal.... celý text
Batman: Tři Jokeři
2021,
Geoff Johns
Jsem příjemně překvapený. Poslední roky je Joker natolik přehypovanou postavou, že o ni člověk zakopává prakticky pořád. Hodně autorů (prominentně v čele se S. Snyderem) přijalo za svou Moorovu tezi, že Joker Batmana definuje (a naopak). Původní myšlenka je samozřejmě originální, ale když je opakovaná do zblbnutí, svoji přitažlivost poněkud ztrácí. Prvním varováním pro mě bylo, že Johns vychází ze stejné premisy, druhým výstražným signálem pro mě byla samotná zápletka. Říkal jsem si: "Fakt? To už neumíme vymyslet nic originálnějšího, než z jednoho záporáka udělat tři?" Ale autorovi se magickým způsobem podařilo nesklouznout k šablonovitosti. A to i přesto, že pracuje s nejznámějšími a nejkanoničtějšími motivy (umlácení Jasona Todda, postřelení Barbary Gordon a ano, dojde i na smrt Bruceových rodičů). Dialogy jsou skvělé, příběh má akurátní tempo, atmosféra je hutná a všechno podtrhuje famózní Fabokova kresba, která upomíná na Bolandovu slavnou devítipanelovou kompozici a používá ji znamenitě.... celý text
Mera: Královna Atlantidy
2021,
Dan Abnett
Bylo to fajn, ale Abnett umí líp. Tak by se daly dojmy shrnout. Dokázal ze záporáka Orma udělat relativně plastickou osobnost, to cením. Stejně jako fakt, že politická rovina měla mírně navrch nad akcí. Problematické jsou pro mě dialogy. Je tak trochu pravidlem, že jinozemské postavy promlouvají v mainstreamových komiksech pateticky a neživotně, jakoby se s nimi autoři neuměli vypořádat a polidštit je. Pro Abnetta tohle pravidlo neplatí. Jeho postavy třeba ve Strážcích galaxie jsou ne-lidé z masa a kostí. Proto nerozumím tomu, proč musejí právě Atlanťané pořád mluvit způsobem, jakým jsme nechávali svoje postavy promlouvat v Dračím doupěti na základce: nabubřele, honosně... Ještě horší ale je, že omílají pořád dokola to stejné: povinnost vs. spokojený život. Kdyby se tam ten rozpor objevil 2x nebo 3x, asi v pohodě, ale prakticky každý rozhovor mezi Merou a Ormem tohle omílá do zblbnutí. Jako jednohubka fajn, ale z hlavy se Mera vytratí tak do měsíce.... celý text
Chladné dny
2021,
Tom King
Jakkoli se mi variace na Lumetovo drámo zamlouvá, provedení už tak slavné není. Weeksova kresba tomu hodně přidává - atmosféricky i stylově. Čemu se ale těžko věří, jsou Bruceovy monology. Nejdřív zmlátí záporáka a pak sám sebe obviňuje, že užívá nepřiměřené násilí? Bylo by to zkousnutelné, kdyby se chystal seknout se superhrdinskou kariérou, což ale očividně nehodlá (soudě podle navazujících sešitů). Motivace hlavní postavy tady jednoduše nedává smysl. Druhý příběh s KGBeastem je spíš jednoduchá mlátička, byť atmosféricky vykreslená. Paradoxně nejlepší je vložený sešit s Dickem Graysonem, který se snaží rozptýlit svého mentora, který ale zase trochu zabíjí zoufalá Wagnerova kresba.... celý text