Anna@ přečtené 1

Dny opuštění 2011, Elena Ferrante

Vycerpavajici pribeh. Hrdinka se citi tak, jak se citi, o tom ta knizka je, takze nema cenu se tim zabyvat. Co uz k zamysleni je, tedy mechanismus toho rychleho navratu z uplneho dna do normalniho dusevniho stavu. Z deje vyplyva, ze byla casto pod vlivem leku (patrne antidepresiv, ale mozna i barbituratu podle popisovanych projevu). Z toho se jen tak vlastnim rozhodnutim behem nekolika dni nelze oklepat. Ale budiz, umelecka licence. Porad jsem cekala, kdy nastoupi nejaky italsky OSPOD, co by dejem trochu zamichal, ale nic. Ani milujici otec nekona. Co mi opravdu vadilo a do konce jsem se s tim nepopasovala, byl soused/milenec muzikant. Figura neco jako inspektor Colombo v umastenem trenckotu, na rozdil od Colomba veskrze nesympaticky az nebezpecny. Muze byt. Ale pak to hrdincino prozreni na koncerte, najednou tu stoji charismaticky kumstyr, neco jako Andre Rieu. Jo, hudba umi carovat! Ale jak se mohlo stat, ze koncert odehraje vymydleny, oholeny a vonavy a domu se vraci se strnistem a zanedbany? Nicmene jsem tu plytkou slataninu celkem napjate vydrzela poslouchat az do konce:-)... celý text