Vnitroblok
Povídka od:
Alan Moore
Z knihy:
Neonomicon
Detektiv Alda Sax je pověřen úkolem zjistit, kde se dá ve čtvrti Rudý hák sehnat nová droga zvaná Aklo. Jeho cesta ho zavede až k podivně šišlajícímu muži jménem Johnny Carcosa, který mu údajně drogu prodá. Setkání s tímto mužem má však fatální následky.
Rok vydání originálu: 2010
Protože ale
ve všem dokážu odhalit
abstraktní vzorce,
dostávám práci
na pomezí zákona.
Jacen Burrows použil na můj vkus zbytečně velká komiksová okna. Takováto velikost nedává moc prostoru pro zaplnění pozadí detaily. Díky té „obludnosti oken“ se tak v obrázku pak malíř soustředí jen na daný děj nebo postavu a ostatní zůstatkové místo je pak jen stroze nebo jednoduše nebo vůbec zaplněno. Jako celek to nevypadá špatně, a chápu, že být to menší, je kratší i příběh. Takto velké to samozřejmě zabere víc prostoru.
Malá ochutnávka:
Až sem je slyšet, jak si černý huby užívají pod Harlemskou kupolí. Nad řekou se nese dunění basů a mísí se ze vzdálenýma sirénama sanitek a výsledkem jsou rozechvělý veděcko – fantastický preludia.
Přijdou sirény krásný jenom mně? Zoufalý Wagnerovský sólistky vyhrožující ohněm, morem nebo vraždou.
Ani obsahově mě to nějak zvlášť neoslovilo. Detektiv, drogy a pak samotná pointa – to vše už jsem někde a několikrát v knihách prožil. Skoro až nezáživné hledání něčeho co se jmenuje Aklo. Je to droga? A kde se dá sehnat? Už jsem psal o pointě, je tak trochu překvapivá, ale ne nečekaná. Jenže vše a nic pak nedává smysl. Jen klasický průměr. FHTAGN
Citát: „Teď“ je později.