Slečna Steinová udílí pokyny
Povídka od:
Ernest Hemingway
Z knihy:
Pohyblivý svátek
E.H. začíná tohle vzpomínání tím, jak se vrátili z hor do Paříže, a jak žili. V mansardě, kde psal, a snažil se napsat tu nejpoctivější větu, kterou znal. S psaním bojoval, stále zápolil především s pocitem vyumělkovanosti, když dokončil třeba stránku a přečetl si jí po sobě.
Aby si odpočinul, tak se chodíval procházet, a koukat na Cézannovy malby, a trpěl přitom pocitem, že je málo výřečný, neumí toho moc správně vyložit a chce přitom psát?
Jednou zašel do ateliéru Fleurus 27, kde bydlívala Gertruda Steinová. Slečna S. sbírala obrazy, psala a měla ráda lidi, kteří jí vyhovovaly.
Psát každý den ji dělalo šťastnou, a její společnice to potom přepisovala na stroji.
nesnášela duchamorné opravy rukopisů, ani povinnost psát srozumitelně, ačkoli potřebovala publicitu a oficiální uznání, zvlášť pro její neuvěřitelně dlouhou knihu \"Jak se utvářeli Američané\".
S E.H. si padli do oka. E.H. se v její společnosti cítil dobře, ačkoli ho při jeho práci moc nepovzbuzovala, ale byl natolik soudný, že to ani neočekával.
Místy psaní velmi hutné a myšlenkově bohaté, jaké by si měl přečíst asi každý, kdo rád píše, občas ale dost popisné, takže mě to nutí jít vždy až k těm pro mě nejzajímavějším myšlenkám.