Nemůže pršet věčně
Povídka od:
Lucie Lukačovičová
Z knihy:
Krásky a vetřelci: Pulp stories
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (4)
Přidat komentář
„Říká se, že jste nejlepší
detektiv ve městě.
Že dokážete vyřešit
jakýkoliv případ
a pokaždé neuvěřitelně rychle.“
Noirová detektivka, kde se ještě používá VHS kamera. Retro mám rád. V jedné části příběhu dokonce hlavní hrdina Patrick Mayhem vysvětlí, alespoň částečně, proč zrovna VHS. Líbilo se mi to posouvání žánru. Sice se to táhlo v té klasické „klišé“ rovině, ale to, kam to dospělo mě nadchlo. Na můj vkus moc „majitelů“ VHS, ale změna je život a mrtvého už to nevrátí. I když, v tom systému, ve kterém se ocitl hlavní hrdina, jeden nikdy neví. „Všechny ty scenérie jsem viděl vykreslené černobíle, jako nějaký starý film“ Sice to není ta avizovaná Ripleyová a sci-fi, ale líbilo se mi to.
Citát: Pokud neřeknu padouchovi drsnou hlášku, nedokážu vyhrát.
Neodpustím si začít hodnocení jinak, než že napíšu, že povídka pracuje s hromadou žánrových klišé a zaběhnutých šablon. Ale jelikož to je podstata povídky, tak to jinak nejde. Od autorky dostáváme pořádnou noirovku, která se začne zamotávat o další žánry. Všechno graduje, krásně se proplete a závěr rozuzlí.
Parádní detektivní příběh jakoby ze staré školy, ale ne tak docela. Ústřední myšlenka postupně graduje, využívá klišé zaběhlých postupů žánrů jako je detektivka, horor a paranormální romance. Konec je takový, jak má být. :-)
Tady jsem byla úplně nadšená. Protože kdo z nás nikdy nechtěl být hrdinou nějakého filmu.