Kniha 1: Vzkříšení
Povídka od:
Pat Mills
Z knihy:
Upíří rytíř 1
Německý voják Heindrich umírá na bitevním poli roku 1944. Sám je zamilován do židovské dívky Rebeky, na kterou myslí jak při své smrti, tak při svém vzkříšení. Probudí se do podivného pekelného světa a stane se z něho Requiem – upíří rytíř. Ještě než započne jeho vzdělávání udělá si pár přátel, ale také i nepřátel. Na Rebeku však nemůže zapomenout a tajně ji začíná hledat.
Volume 1 Résurrection
Rok vydání originálu: 2000
Komentáře (2)
Přidat komentář
Heinrich doufal, že po smrti najde klid
a ne chaos vzkříšení světa, kde je čas naruby.
Jenže se znovuzrodil jako upír, byl pasován na rytíře jménem Requiem
a vzápětí se zapletl do kosmické války,
kterou spolu vedou podivní bohové.
Hned od prvních stránek se mi to moc zalíbilo. Peklo, ve kterém se probudí mrtvý Heinrich je prostě Boží. Opravdu velmi propracovaná kresba. A i scénář je povedený. Ačkoliv je kolem vás smrt a krev, mistr Mills vás hned na třetí dvojstraně rozesměje. Dialog o očích a nosu Kaplanky – no, musel jsem se zasmát skvěle vložené ironii. A další skvělé hlášky jsou v pořadí, nezavěšujte, volá vás Necropolis!
Malá ochutnávka:
Kde to jsem? Byl jsem na bitevním poli...a pak jsem spadl do nějaké propasti...! Musím být mrtvý! Neboť toto je zcela jistě...PEKLO! Fotografii Rebeky...vzal jsem si jí sebou! Je možné, že jsem stále...živý?
Na konci této knihy najdete ještě pár krásných kreseb, které nejsou v příběhu použity, následuje několik skic a životopisy obou tvůrců. Z tohoto Vzkříšení jsem vybral čtrnáct citátů. Při čtení jsem poslouchal maďarskou Heavy metalovou skupinu Tankcsapda. Její texty jsou zpívány v Maďarštině.
Citát: Zombie! Okrádat nově příchozí je zakázáno! Okamžitě odhoďte zbraně!
Podle náhledů do knihy jsem měla jistá očekávání, ale pravdou je, že na to co jsem potom držela v ruce, mě nemohlo připravit vůbec nic. První kniha je sice úvod (co a jak), ale je pravda, že kdybych si nepřečetla o čem to je z knihy, totálně se ztratim. Všeho je tam hodně. Děje, barev, krve, oken na jedné straně, aby na druhé straně následovala kresba přes dvojstranu. (Takže na jedné straně budete dlouho a ty orgie si vychutnáte.) Třeba pohled na Necropolis! To jsme si slintla. Kresba je kapitolou sama o sobě, čuměla jsem. A jelikož jsou to tři knihy, na konci je skicář hned za knihou a o autorech. Ale top jsou ty velké kresby.