Jeden den Ivana Denisoviče

Povídka od: Alexandr Isajevič Solženicyn

Z knihy: Jeden den Ivana Děnisoviče, Jeden den Ivana Děnisoviče a jiné povídky

Ivan Denisovič, vězeň pracovního tábora, prožije jeden den svého trestu. Dokonce velice úspěšný den - nezavřou ho do korekce, dostane kaši navíc, pilku mu při prohlídce nenajdou, koupí si tabáček, na stavbě mu jde práce dobře od ruky...a takových dnů je v rámci jeho trestu tři tísíce šest set padesát tři.

Originální název:

Odin deň Ivana Denisoviča


Rok vydání originálu: 1962

Komentáře (4)

meloun97
17.08.2019

Člověk by čekal vyprávění o touze po svobodě, o nenávisti k nespravedlnosti, kterou vězni zažili a podobně. Naopak, Solženicyn nám ukazuje prostředí, ve kterém je mnohem důležitější, kde sehnat chleba navíc, jak si něco šikovně schovat a jak se udržet v teple, než otázka kolik zbývá do konce trestu nebo jestli se dá utéct. A zvládá to naprosto bravurně.

Dáma s hrnstjm
18.06.2016

Úžasné vyprávění o tom, jak se člověk dokáže přizpůsobit šíleným podmínkám a jak si drobnostmi dokáže zajistit přežití i zdravý rozum. V tom je podle mě síla příběhu - v touze po přežití a snaze, aby přežití nebylo jen živořením. Ač je v povídce absurdit mnoho, největší z nich je důvod, proč byl Ivan Děnisovič vůbec v kárném táboře vězněn...

cori
16.04.2016

Povídka je datovaná rokem 1959, ale odehrává se v roce 1951. Naprosto sugestivní vykreslení života v gulagu a obžaloba komunistického bezpráví. Režim přímo nikdo nekritizuje, ale jeho obludnost vyvstává z drobných detailů a zážitků Šuchova a jeho spoluvězňů. Ivan Denisovič dostal 10 let za to, že utekl z německého zajetí, tudíž byl jako stovky dalších vojáků považován automaticky za německého špiona.

mgeisselreiter
04.12.2012

Tato autorova prvotina si opravdu zasloužila, že Solženicyn se proslavil a stal se úspěšným spisovatelem. Čte se velmi dobře, místy až hltavě, autor poutavě a nenásilně ukazuje kruté věznění někdy v době od 2. světové války do 50. let. Pravděpodobně díky správnému načasování vydání (1962) po spadnutí kultu Stalina se mu podařilo psát i dál v Rusku, i když ne dlouho. Tato povídka u mě boduje na 85%, 4.12.2012.