Hymnoví sprinteři
Povídka od:
Raymond Douglas Bradbury
Z knihy:
Kaleidoskop (70 povídek), Ilustrovaná žena, Ilustrovaná žena a jiné povídky
Pánové z dublinské hospody U čtyř provincií mají zajímavou zábavu: chodí do kina a když se objeví na plátně KONEC, vybíhají ven, aby byli rychlejší než ostatní "závodníci".
The Anthem Sprinters
Rok vydání originálu: 1964
Komentáře (4)
Přidat komentář
Další moje oblíbená povídka od Bradburyho.
Krásně vyjádřil atmosféru prostředí v jakém se povídka odehrává.
Podle mě geniální myšlenka/nápad, jak přečkat neděli.
Situace která se udála během "závodu" v kině, mi připomíná, když běžím delší trať v přírodě, tak chtě nechtě, se musím občas zastavit a jen se kochat scenérií a užívat si ten pocit čisté krásy, která se přede mnou rozprostírá...
Každý z nás, by se měl někdy zastavit a obdivovat krásu a umění kolem nás, kterou bereme jako každodenní samozřejmost.
Byl jsem z povídky naprosto nadšen. To je přesně můj šálek čaje a druh humoru jaký mám rád.
Autor by byl asi překvapen, jak jsou jeho hymnoví sprinteři aktuální i dnes. Jde o to, že po skončení filmu v kině se vždy hraje hymna a všichni už ji slyšeli tolikrát, že vymysleli soutěž, kdo před ní dokáže nejrychleji utéct. V dnešní době by se to jmenovalo titulkoví sprinteři, protože kdykoliv kdy jdu do kina, lidé vstávají málem ještě před zatmívačkou a derou se k východu.
I prostí Irové jsou víc než fandové a sázkaři spíše milovníci hudby. Je‑li k tomu interpretem žena, dívka …