Dým nad Mnichovem
Povídka od:
David Šenk
Z knihy:
Ve stínu Říše, Verschluss: Příběhy z alternativního Československa
Český řezník Milan Kadlec se zamiluje do německé Židovky Sáry a následuje ji do Mnichova, kde vybuduje vyhlášené řeznictví. Bohužel volby vyhraje Hitler a nastanou problémy.
Vyšlo také v Pevnosti 11/2017.
Komentáře (7)
Přidat komentář
Ale jo, jelikož čtu povídky v knížce popořadě, tak napíše, že jsem celkem spokojený a proti předchozím dvěma to bylo zábavnější. Povídka celkem krátká, bylo tam zmíněno Brno (to je automaticky bod k dobru :)), nápad s řeznictvím a uzenářstvím spolu s výrobou speciálních wurstů byl docela dobrý.
Jejich uzenářské výrobky
pak získaly jakousi pikantní kvalitu,
která nešla slovy dosti dobře popsat,
ale málokterý jazyk jí dokázal odolat.
Tak jo, tohle beru. Perfektní povídka. Námět by možná po někoho mohl být až šokující, ale kdoví zda se nestalo. Za války bylo možné snad všechno. A hlad byl, to se ví, tak proč si trochu nepřilepšit. Láska v tomto příběhu doslova prochází žaludkem.
Malá ochutnávka:
Jistě hovoříte o snímku „Jazzový zpěvák“ řekla Sára.
Vy ten snímek znáte? Zeptal se překvapeně Kadlec.
Natürlich, přisvědčila Sára. Ale reakce na zvukový film jsou zatím ambivalent.
Ambivalent? Nechápal Kadlec.
Widersprechend, přikývla Sára. Rozporuplné. Vždyť i pan Warner se dal slyšet, že na mluvící herce nebude ve filmu nikdo zvědavý.
David Šenk to vzal doslova a vytvořil kulinářskou povídku, kde nechybí morbidita, napětí, sranda i smutek a láska. V sekci „Boj začíná“ se tak tato povídka stala nejlepší a zaslouží si plný počet. Dobrou chuť pane Hitler dnes budeme podávat Liebewürste
Citát: Ty béku, první betálné šnicl a ty z toho maš blato na hřišti.
Perfektně vygradovaná atmosféra strachu z průběhu války. Spousta nepříjemných pocitů a opravdu silné opovržení snad každým kromě ústřední dvojice.
Stejně jako cori nevidím přínos linky s požáry, snad jen vliv na kvalitu masa :)
Spoiler: Myslím si, že ta linka se "záhadnými" požáry byla zbytečná. Jedná se sice o originální vysvětlení zapálení Říšského sněmu, ale tíživost doby, fanatismus spoluobčanů a shánění masa do uzenin k budování atmosféry stačily.
Vcelku zajímavá povídka z období před 2. světovou válkou s hodně (Spoiler ALERT!) pochmurným koncem. Četl jsem ji v časopise Pevnost, kam se skvěle hodí. Rozhodně oceňuji akurátní délku a slušné budování nepříjemné předválečné atmosféry. Přečtení celé povídkové sbírky Ve stínu Říše se rázem vůbec nejeví jako špatný nápad.
(SPOILER) Četl jsem podruhé v rámci Stínu. Poprvé přečtěno v Pevnosti v roce 2017, tedy jsem si akorát uvědomoval, že už jsem to jednou někde četl.
Povídka je dobře napsaná a čtivá. Vadila mi nicméně ta jistá... zavlasypřitaženost. Příběh se tváří realisticky, nicméně slečna Sára zapaluje domy. Což nám pan Kadlec řeší se stejnou naléhavostí, jako by řešil kapající kohoutek v kuchyni. Nemluvě o tom, že nám na tuto drobnost hlavní pár příhodně zapomíná.
"Sára vpadla do dílny v okamžiku, kdy stál zbrocený od krve nad hromadou zohavených těl. Sára našpulila rty a dala si ruce v bok."