Yko oblíbené citáty

„ Cítím se asi tak, jak se musí cítit pták, když přichází pád a jemu je jasné…, prostě nějak ví, že musí letět domů. To je instinkt, zlato…, a já asi věřím, že instinkty jsou pevnou kostrou veškerých našich projevů svobodné vůle. Pokud si nechceš pustit plyn, střelit se do hlavy nebo skočit do vody, nemůžeš na některé věci říct ne. Nemůžeš odmítnou si vybrat, protože není z čeho. Nemůžeš zarazit, aby se to dělo, zrovna tak jako nemůžeš v baseballu stát na domácí metě s pálkou v ruce a čekat, až tě míček napálí do hlavy.“
— Stephen King

„ Lvi možná nepřemýšlejí, alespoň ne stejným způsobem jako lidé…, ale vidí. A když antilopy odbíhají od napajedla, vyrušené pachem blížící se smrti, sledují lvi tu, jež poběží ve stádě poslední, možná proto, že má poraněnou nohu, možná je jen přirozeně pomalejší… nebo má méně vyvinutý smysl pro nebezpečí. A je také možné, že některé antilopy — a některé ženy — chtějí být lapeny.“
— Stephen King

„ Založením jsem romanopisec, to připouštím, a mám zalíbení v dlouhých románech, které umožní jak spisovateli, tak čtenáři ponořit se do příběhu natolik, že se z fikce stává téměř skutečný svět. Když má taková tlustá kniha úspěch, nedojde mezi spisovatelem a čtenářem jen k flirtu — oni spolu uzavřou sňatek… Je však třeba něco říct o kratším, intenzivnějším prožitku. Může být osvěžující, někdy i šokující, jako valčík s cizincem, kterého už nikdy neuvidíte, nebo polibek ve tmě či krásná kuriozitka vyložená na laciném ubrusu v pouličním bazaru.“
— Stephen King

„ Konec mé první lásky se nedá srovnávat se smrtí dávného přítele a následným smutkem, ale odehrál se podle stejného scénáře. Do puntíku stejného. A pokud mi to připadalo jako konec světa — kvůli kterému jsem zpočátku pomýšlel i na sebevraždu (byť pošetile a celkem vlažně) a způsobil u mě seismický posun směru, jímž se dosud ubíral můj život a o němž jsem do té doby nepochyboval —, musíte pochopit, že jsem neměl měřítko, podle něhož bych mohl soudit. Tomu se říká být mladý.“
— Stephen King

„ Všechna ta tvrzení, že drogy a alkohol jsou nezbytně třeba, aby utišili tu vytříbenou spisovatelskou citlivost, jsou prostě jen samoúčelné kecy. Slyšel jsem tytéž výmluvy od alkoholických řidičů sněžných pluhů, že prý pijou proto, aby zahnali démony. Nesejde na tom, jestli jste James Jones, John Cheever nebo nějaký vandrák, co přespává na Penn Station; pro závisláka je jeho právo na neomezené pití či drogu za všech okolností svaté. Hemingway ani Fitzgerald nepili proto, že byli kreativní, odtržení od společnosti nebo morálně pokleslí. Pili proto, protože to alkoholici prostě dělají. Možná že tvůrčí lidé jsou k alkoholismu a drogové závislosti skutečně náchylnější než ostatní, ale co z toho? Když zvracíme někde do škarpy, vapadáme jeden jako druhý.“
— Stephen King

„ Představa, že tvůrčí práce má něco společného s psychedelickými látkami, je jedním z největších popintelektuálních mýtů naší doby. Největší zodpovědnost za ni nese patrně čtveřice spisovatelů dvacátého století, do níž patří Hemingway, Fitzgerald, Sherwood Anderson a básník Dylan Thomas. To jsou spisovatelé, kteří z velké části formovali naši představu existenciální anglofonní pustiny, kde jsou lidé odříznuti jeden od druhého a žijí v atmosféře přiškrcených citů a zoufalství.“
— Stephen King

„ I tak ovšem dorazila televize do Kingovic domácnosti poměrně pozdě a já jsem za to vďečný. Když si to tak vezmete, patřím vlastně k poměrně úzké skupině lidí, k poslední hrstce amerických romanopisců, kteří se naučili číst a psát dřív, než se naučili konzumovat každodenní dávku televizních blábolů. Jistě, možná to nesehrálo žádnou roli. Ale na druhou stranu, pokud se právě chystáte vydat na spisovatelskou dráhu, nemůžete udělat nic lepšího než oholit sňůru od televize až na drát, omotat ji kolem dlouhého hřebíku a pak zapojit zpátky do zdi. Schválně, co všechno tím odpálíte, a jak daleko.“
— Stephen King

„ Vzpomínám si, že jsem v té době také věřil, že detailista je zubní lékař a že kurva je hodně vysoká žena. Zkurvysyn se potom výborně hodil na basketbalistu. Když je vám šest, tak vám většina losovacích míčků prostě ještě poletuje po osudí.“
— Stephen King