Vojtěch 393
oblíbené citáty
„ Knihy nie sú na to, aby sme im verili, ale aby sme ich skúmali. Pri knihe sa nemáme pýtať, čo hovorí, ale čo chce povedať. - ( Meno Ruže str. 297 )“
— Umberto Eco
— Umberto Eco
„ Sami sebe můžeme dostat na dno, nebo na vrchol svých možností. Množství vynaložené energie je v obou případech stejné.“
— Carlos Castaneda
— Carlos Castaneda
„ Snění se dá jenom prožívat. Snění neznamená mít sny, není to denní snění ani toužebné přání či představy. Ve snění můžeme vnímat jiné světy, které samozřejmě můžeme popisovat, nicméně to, co nás vede, abychom je vnímali, už popsat nemůžeme. A přece můžeme cítit, jak snění otevírá ty druhé říše. Snění se zdá jako pocit, jako proces v našem těle, jako vědomí v naší mysli.“
— Carlos Castaneda
— Carlos Castaneda
„ Vzpomínám si, jak mi jedna asi padesátiletá žena, kterou jsem potkla v baru na pláži ve věku sedmnácti let, kdy jsem pronášel protichůdné a zmatené soudy o světě, řekla: „Uvidíte, jak člověk stárne, všechno je mnohem jednodušší.“ Jak jen měla pravdu! (Rozšíření bitevního pole)“
— Michel Houellebecq
— Michel Houellebecq
„ Krize nudy, kterou jsem prožil ve svých pěti letech jednoho odpoledne, které nikdy nezapomenu, byla prvním skutečným probuzením mého vědomí. Toho odpoledne jsem se zrodila jako vědomá bytost. Co jsem byl předtím? Byl jsem jen bytost, nic víc. Mé já se zrodilo spolu s touto trhlinou a současně zjevením (neboť nuda má dvojí podobu). Najednou jsem cítil přítomnost nicoty ve své krvi, ve svých kostech, ve svém dechu a všem, co mě obklopovalo, byl jsem stejně prázdný jako předměty. Už nebylo nebe, ani země, jen nesmírná rozloha mumifikovaného času.“
— Émile Michel Cioran
— Émile Michel Cioran
„ Bez prožitku nudy bych neměl svou identitu. Pouze prostřednictvím nudy mi bylo umožněno, abych se poznal. Kdybych ji nikdy nezakusil, nevěděl bych, kdo jsem. Nuda je setkáním se sebou - prostřednictvím vnímání nicoty sebe sama.“
— Émile Michel Cioran
— Émile Michel Cioran
„ „Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí – zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže… A jednoho nádherného rána –
Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni zpět do minulosti.““
— Francis Scott Fitzgerald
— Francis Scott Fitzgerald
„ Tenhle svět... patří silným, příteli! Rituál naší existence je založen na tom, že silní, aby se stali ještě silnějšími, požírají slabé. S tímhle se musíme smířit. Je to jen správné, že to takhle chodí. Musíme se to naučit přijímat jako zákon přírodního světa. Králíci svoji roli v tomto rituálu přijímají a uznávají ve vlkovi silnějšího. Králík se na svou obranu stává lstivým, vyjukaným a vyhýbavým, vyhrabává si nory a skrývá se, když je vlk nablízku. A přežívá, přetrvává. Zná svoje místo. Zcela určitě ho nenapadne vyzvat vlka na souboj. Copak by to bylo moudré? No řekněte sám?“
— Ken Kesey
— Ken Kesey
„ Vím, že člověk je nadřazenej druh, jen si nevzpomínám proč. (Klíče království)“
— Joseph Hillstrom King
— Joseph Hillstrom King
„ Život se nedělí na žánry. Je děsivý, romantický, tragický, komický, science-fiction, kovbojkou, detektivním románem. A s kouskem pornografie, když máte štěstí.“
— Alan Moore
— Alan Moore
„ Jednou jsem slyšel vtip. Přijde chlap k doktorovi, že prý má deprese. Že je život tvrdej a krutej.
Že se cítí v tom hrozným světě úplně sám. Doktor povídá, že léčba je snadná: "Do města přijel slavný klaun Pagliacci. Zajděte se na něj podívat. To by vás mohlo postavit na nohy." Chlap se rozpláče: "Ale doktore... já jsem Pagliacci."“
— Alan Moore
— Alan Moore
„ „Čas je simultánní, je jako drahokam se složitým výbrusem, z něhož lidé nechtějí vidět naráz víc než jednu plošku, když celý výbrus je viditelný v každé fasetě. Jaká je tvoje první vzpomínka?“
„Cože? Moje první vzpomínka? Já... nevím. Nejspíš bude z dob, kdy se naši rozcházeli... Vzpomínám si na hračku, takovou kouli, co v ní sněží, ale... Ne. Ne. Je to pryč.“
„Není to pryč. Je pořád tady. Soustřeď se a uvidíš ji.“
(Dr. Manhattan × Laurie; Watchmen- Strážci)“
— Alan Moore
— Alan Moore