Zlý duch - panoptikum sexuálních vražd

novinky

PR článek, 28.02.2021
Zlý duch - panoptikum sexuálních vražd

Kdo je vrah?

Hrobky, pomníky a pece krematoria, které jsou skoro připraveny umlčet pravdu o strašlivém zločinu. Starý žižkovský činžák, v jehož posteli leží rituálně zavražděná důchodkyně. Maturitní ples, na němž se mezi róbami, smíchem a pěnícím sektem schyluje k něčemu ohavnému… Co to vše spojuje?

Panoptikum sexuálních vražd je unikátní rozsáhlý projekt, který mapuje skutečné šokující případy, jež otřásly naší republikou. Každé z popsaných míst se stalo dějištěm skutečného zločinu, který je detailně popsán a analyzován v nejnovějším svazku série s názvem Zlý duch. Čtvrtá kniha série mapuje vcelku nedávné období let 2000–2010 a přináší čtenářům hluboké analýzy kriminálních případů v sedmi kapitolách. Viktorín Šulc ve své knize pracuje s policejními výslechy, záznamy a dokumenty a strohá data doplňuje detaily, které ze strohých spisů tvoří tragické lidské příběhy. Kromě vlastních analýz čeká čtenáře ke každému případu také doslov bývalého šéfa pražské mordparty, Jiřího Markoviče, a bohatá barevná příloha, která dodává celé knize nový, hrozivý rozměr.


Zjevila se mi příšera – ukázka z knihy

V noci mě přítelkyně probudila a zděšeně mi ukazovala na stěnu, po které se dolů a směrem k ní pomalu pohyboval zvláštní pruh světla. Bylo to opravdu divné, vlastně strašidelné… Když se přítelkyně trochu uklidnila, hledali jsme vysvětlení, například, že to bylo pouliční lampou nebo reflektory z auta, které někde poblíž pomalu projíždělo… Ale na nic, co by aspoň trochu logicky odpovídalo, jsme nepřišli. Přítelkyně říkala, že to byl nějaký duch, ale mně pak došlo, že jde o negativní energii. Byl to přece starý dům, mohl tu už dřív zemřít nějaký člověk, mohl mít kdovíjaký osud… Co když jeho negativní energie dosud neodešla – a teď se zaměřila na nové obyvatele? Na nás? (vzpomínka obviněného v rámci znaleckého psychiatrického vyšetření)

Psala se středa 20. prosince roku 2000. Osmatřicetiletá Kateřina Křižičková brzy ráno odjela z říčanského podnájmu do Ústí nad Labem, kde na ni čekala v rámci studia zdravotnického managementu obhajoba diplomové práce. Zdárně zdolala klíčovou zkoušku a s veselou se vracela vlakem domů. Během dne několikrát telefonicky hovořila se svým přítelem Tomášem Rybákem. Informoval ji mimo jiné, že dcera Eliška si během dne koupila boty, sice stály 1 350 korun, ale jsou moc pěkné, uvnitř mají kožíšek. Naposledy jí kolem třetí odpolední Tom blahopřál k důležitému studijnímu úspěchu, tlumočil též gratulaci od jejích dcer, třináctileté Elišky a patnáctileté Jany: „Holky z toho mají velkou radost. Taky ti něco koupily pod stromeček. Večer to všechno oslavíme. Budu tě čekat na nádraží.“

Tomášův hlas zněl příjemně a přesvědčivě. Jenomže říčanský železniční peron působil teď v reálu prosincového večera takřka liduprázdně. Paní Kateřina obešla celé nádraží, naposledy zkontrolovala čistý displej svého mobilu a pak se vydala do rodinného podnájmu ve Škroupově ulici.

Od té chvíle jako by se na její příběh – a vlastně celé další žití – nabalovala větší a větší pachuť nefalšovaného hororu. Stigma zcela výjimečné kauzy, která svou závažností, ale stejně tak mimořádnou osobností pachatele a jeho překvapivou mírou sexuálně vyladěné brutality patří k solitérům popřevratové kriminální historie…


Autor:

Viktorín Šulc (* 1951)
Vystudoval FAMU. V roce 2000 zvítězil v soutěži České televize o nejlepší detektivní scénář titulem Muž, který vycházel z hrobu, na kontě má další televizní filmy: Agentura Puzzle, Všichni musí zemřít, Škodná, Hrobník a Stín smrtihlava. Napsal také několik scénářů pro seriál Kriminálka Anděl. Kniha Příští stanice: Smrt získala cenu AIEP jako nejlepší česká detektivka v roce 2004. Pro Nakladatelství Epocha napsal ve spolupráci s plk. Lubošem Valeriánem titul jeho profesních memoárů Bratrstvo tajných hrobů (2006, 2020) a s plk. Jiřím Markovičem stejně laděný titul Lovec přízraků (2008, 2020). V pentalogii Panoptikum sexuálních vražd, jejíž tři svazky již vyšly – Když vzlétne děs a nevíra (2013), Démon v mém srdci (2015), Monstru podoben (2019), systematicky zpracovává téma sexuální vraždy v tuzemském prostředí od první republiky až po současnost.

Jiří Markovič (* 1942)
K policii nastoupil v roce 1964. Objasněním vraždy na Hostivařské přehradě se dostal do pražské mordparty, kde deset let pracoval jako vyšetřovatel, v roce 1986 se stal jejím šéfem. Do důchodu odešel koncem roku 1999. S Viktorínem Šulcem napsal knihu svých profesních memoárů Lovec přízraků (2008, 2020).



Zlý duchZlý duchViktorín Šulc

Další svazek ojedinělého a mimořádně rozsáhlého díla mapujícího historii tuzemské vraždy zaměřuje tentokrát svou pozornost především na roky 2000 až 2010. Kam se za novými případy vydáme? Do starého žižkovském činžáku, kde postel se zavražd...více

Komentáře (2)

PimpaM
01.03.2021

Zrovna čtu, je to opět velmi čtivě napsané, i když o neveselých záležitostech. Opravdu oceňuji autorovu otevřenost a odvahu nazývat věci pravými jmény. V dnešní době se to bohužel už moc nenosí... Těším se na pátý díl.

katy238
01.03.2021

Je to fantastická série, koncipovaná jako pentalogie, na poslední díl netrpělivě čekám. Jedny z nejpodrobnějších studií a výpovědí vydaných pro laickou veřejnost vůbec.