Nový soubor povídek od autora slavného Předčítače
novinky
PR článek, 14.04.2021
Bernhard Schlink: Barvy loučení
Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy...
Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí ještě samo o sobě není rozloučením. Rozloučení zařídí jen čas. Barvy loučení tvoří devět povídek, jejichž tématem jsou závažné události nebo momenty ve vztazích, které mají původ v minulosti, ale vyjdou na povrch až po letech. Teprve tehdy nastává rozloučení buď přímo s dotyčným člověkem, nebo s vlastní mylnou představou o něm… Někdy nás loučení hluboce zasáhne. A někdy nás i osvobodí.
Nový povídkový soubor Bernharda Schlinka je mistrovským dílem: klade zásadní otázky a neváhá na ně odpovídat.
Ukázka z knihy
Pracovali každý ve své pracovně. Nakonec vstal a šel s rozečtenou knihou do její pracovny, sedl si do křesla u okna za psacím stolem, který mohla vytáhnout nebo snížit a pracovat u něj vestoje nebo vsedě. Stála a on knihu neotevřel, ale díval se na ni, na její světlé vlasy svázané do uzlu, nahou šíji, postavu. Ne, postavu pod širokým trikem a volnými džínami neviděl, znal ji. Znát ji bylo stejně krásné jako ji vidět.
Ucítila jeho pohled a otočila se. „Je čas jít do města?“
„Ano, sedneme si do kavárny a dáme si šampaňské. Dnes je to přesně rok, co jsi mě vzala k sobě.“
Podívala se na hodinky, pokrčila čelo, usmála se. „Jsi první muž, který si něco takového pamatuje.“
„Zadal jsem hned druhý den do iPhonu, aby mi ten den připomněl.“
„Druhý den?“ Potřásla hlavou.
„Nechtěl jsem tě vlastnit. Chtěl jsem… Byl to výjimečný večer a výjimečná noc.“
Pohlédla na něj, nedokázal říct, jestli káravě, souhlasně, zkoumavě. Už po jedné noci zaujala místo v jeho životě – cítila se pohlcená? Nebo ji to těšilo? Nebo nevěděla, jestli se má cítit potěšená, nebo pohlcená? Potom přešla k němu, sedla si mu na klín, objala ho kolem krku a opřela se o něj hlavou. Nic neříkala. Držel ji a napadlo ho, že o všem moc přemýšlí a že život je vlastně jednoduchý. Jako láska – když skutečně milujeme, nemůžeme nic udělat špatně.
(z povídky Výročí)
Z doslovu Jitky Nešporové
Titulní „barvy“ z tohoto souboru odkazují k pestrosti, s jakou Schlink obměňuje své téma: dojde na loučení se zesnulým přítelem, s bratrem, s umírajícím exmanželem, ale i na loučení s mladickou nevinností a se samotným mládím. Při domýšlení příběhů si uvědomíme, že jsme četli i o loučení s překonanými životními postoji a utrpěnými křivdami, zmarněnými šancemi a zahozenou láskou. Devět příběhů s leitmotivem loučení je dovedně poskládáno tak, aby vynikla jejich provázanost a navzájem se relativizovalo jejich vyznění. Hudební teoretici by o Barvách loučení možná psali jako o konceptuálním albu.
Vychází také jako audiokniha (pod nakladatelskou značkou Témbr)
Čte: Miroslav Táborský
Režie: Petr Mančal
Hudba: Jonáš Rosůlek
Délka záznamu: 6 hod 44 min
Doporučená cena: 299 Kč
Bernhard Schlink (*1944) je významný německý právník a slavný prozaik, držitel mnoha literárních ocenění. Jeho román Předčítač z roku 1995 (č. 1998) se stal literárním fenoménem a byl přeložen do padesáti jazyků. V roce 2008 byl rovněž úspěšně zfilmován (režie Stephen Daldry, v hlavní ženské roli Kate Winsletová).
Česky dále vyšly Schlinkovy prózy Útěky z lásky (2001), Návrat (2007), Spravedlnost podle Selba (2009; společně s Walterem Poppem), Víkend (2011) a soubor povídek Letní lži (2017). Roku 2019 vyšel román Olga, kterým spisovatel „revidoval“ německou historii 20. století.
Bernhard Schlink: Barvy loučení, přeložila Jana Zoubková, doslov napsala Jitka Nešporová, vydal Odeon, 200 stran, doporučená cena 299 Kč
Barvy loučení
Bernhard Schlink
Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy. Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí... více